Jak se tak ale říká: papír snese vše a my tak můžeme už několikátý rok v kuse sledovat, jak se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snaží škrtnout téměř každou společensky důležitou oblast, která je podstatná pro rozvoj demokratické a sebevědomé společnosti, v níž nebují sociální frustrace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Už zase ty škrty! Fialova vláda nedbá nejen na své sliby, ale především ani na vzdělání

Dobře to lze ilustrovat na školství: přestože vláda hlasitě a dokonce opakovaně tvrdila, jak zásadní oblastí je pro ni vzdělání, od nástupu k moci kličkuje, jen aby nemusela plnit své předchozí sliby.

A to i přesto, že to byli i učitelé a učitelky, kterým už s podfinancováním školství došla trpělivost a minulý rok dokonce vyrazili do ulic a proti vládě protestovali. Marně.

Bojí se vláda konfrontace?

Stanjura navíc své plány úzkostlivě tají, takže veřejnost, které se oblast školství dotýká na zcela každodenní úrovni, nemá ani šanci zjistit, co vláda plánuje. To samo o sobě působí nedemokraticky a netransparentně a těžko si představit, že by takové jednání vládní koalice snesla u kohokoliv jiného než sama u sebe.

Plány na „stabilizaci“ rozpočtu má přitom Stanjura připravené už od začátku léta, jen je mu nepříjemné je sdílet s ostatními – veřejnost nevyjímaje. Možná tak Stanjura dělá proto, aby vůbec učitelé nastoupili do práce a nerozhodli se zase demonstrovat.

Možná proto, že se mu už nechce čelit veřejné kritice ze strany odborů, specialistů na vzdělání, médií, středoškolských studentů a studentek a vlastně každého, kdo chápe, že vzdělání je zcela klíčové pro nás všechny. Na veřejnost se tak zatím dostávají jen kusé informace. Už tak kritické situaci to nijak neprospívá.

Současný návrh ze Stanjurovy dílny údajně plánuje rozpočet na ministerstvo školství pokrátit o pět miliard. Vláda tak jde zcela opačným směrem, než doporučují všichni okolo.

Navíc sama chtěla dorovnat mzdy učitelů a učitelek na úroveň průměru OECD, což by vyžadovalo investice do rozpočtu, a to nemalé: ve výši zhruba 40 miliard korun, abychom se ostatním státům, kde vzdělání berou zodpovědně, alespoň přiblížili.

Stejně tak vláda rezignovala na svůj plán dostat platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy. Podle studie Daniela Münicha pro think-tank IDEA z institutu CERGE-EI se však vzhledem k současnému přístupu vlády budou učitelské platy jen propadat. Podle studie budou činit v roce 2024 zřejmě 113 procent, o rok později to bude 111 a v roce 2026 klesnou ke 110 procentům.

Münich navíc upozorňuje, že spravedlivé i správné by bylo platy odvozovat ne od průměrné mzdy všech lidí, ale od těch, kteří mají vysokoškolské vzdělání. To by pak samozřejmě stálo další peníze.

Možná však ministr Stanjura našel způsob, jak plnit vládní sliby pomocí škrtů – to zatím opravdu nevíme. Rozhodl se totiž chovat spíše jako autoritář než jako demokrat.

Už jen z takového přístupu je patrné, že se vláda konfrontace bojí. A také, že pro ministra školství Mikuláše Beka (STAN) i celou naši společnost nechystá v oblastní vzdělání a školství nic pozitivního.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít