Faktem je, že žádné podrobnosti, kromě výše plánovaného schodku na rok 2025, zatím nejsou veřejné. Nově totiž platí upravená rozpočtová pravidla, podle nichž se veřejnost dozví objemy peněz pro ministerstva nejspíš až koncem srpna.

Právě tento posun je trnem v oku opozici, hlavně hnutí ANO, i některým politologům. Exministryně financí Alena Schillerová z ANO na síti X například napsala, že vláda změnila způsob projednávání rozpočtu proto, aby jí nikdo neviděl pod ruce.

Česko se podle ní tak jistě letos zařadí po bok jediných dvou zemí na světě, Afghánistánu a Ukrajiny, které v posledních letech zhoršily standardy, jak o veřejných financích informují veřejnost.

„Kvůli Tálibánu v Afghánistánu a kvůli ruské agresi na Ukrajině. A u nás proto, že ministr financí svévolně rozhodl o faktickém přesunu přípravy státního rozpočtu do režimu tajné,“ napsala exministryně a šéfka poslanců hnutí ANO na svém účtu X s odkazem na žebříček transparentnosti rozpočtů, který vydává nezisková organizace Mezinárodní partnerství pro rozpočet a hodnotí v něm 125 zemí světa.

Za nezveřejnění podrobnějšího návrhu rozpočtu kritizuje vládu a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) také další z jeho předchůdců, Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Stát může utajovat před veřejností jen to, co utajovat musí. Neexistuje důvod, proč tyto údaje tajit a v minulosti je také nikdo netajil,“ uvedl na síti X k letošní změně.

Podobně kriticky to vidí i politolog Lukáš Valeš, který pro CNN Prima News uvedl, že kvůli změně pravidel není vidět, s jakými čísly pro jednotlivé resorty ministerstvo financí vlastně přichází.

„Nevidíme, jaké jsou potom nároky jednotlivých ministerstev, tedy komu bylo ustoupeno, kdo dostal víc, kdo dostal míň,“ uvedl Valeš.

NRR: Je to poprvé, uvidíme

Faktem nicméně je, že „utajení“ rozpočtu prošlo loni Parlamentem, a to bez nějaké diskuse. Změnu zákona o rozpočtových pravidlech schválili na návrh vlády poslanci a senátoři při loňském jednání o konsolidačním balíčku, kdy se upravovalo celkem 60 zákonů. Konkrétně se v zákoně o rozpočtových pravidlech změnil paragraf 8b.

„Nejsme si vědomi, že by kdokoli v Poslanecké sněmovně podával pozměňovací návrh vůči této změně nebo proti ní protestoval,“ upozorňuje také ve svém stanovisku k současné diskuzi nezávislá Národní rozpočtová rada, která přípravu a dodržování státního rozpočtu hlídá.

Nový postup tedy podle rady nyní nevyžaduje, aby ministerstvo financí předkládalo vládě do 31. května návrh celkových výdajů rozpočtových kapitol a fondů a aby ho vláda do 20. června schválila, jako to bylo dřív.

„Zůstává jediný klíčový termín, a to 31. srpna jako nejzazší termín k předložení finálního návrhu rozpočtu vládě,“ uvedla rada.

Jestli je současný systém skutečně lepší, nebo ne, se teprve podle ní ukáže. „Tento časový režim zkouší Česko poprvé. V každém případě se návrh rozpočtu v minulosti tak jako tak vesměs nerovnal skutečně vládou schválenému návrhu rozpočtu, který byl předložen do Sněmovny,“ upozornila rada s tím, že bude celý proces sledovat a vyhodnocovat.

Z nového harmonogramu, který Radiožurnálu poskytlo ministerstvo financí, vyplývá, že do konce června mělo ministerstvo financí poslat resortům návrh peněz na příští rok, což se stalo, a ty nyní mají měsíc na to, aby poslaly případné protinávrhy. Teprve pak půjde návrh na vládu a bude veřejný. Dříve návrh nejdříve schválila vláda, a proto pak bylo i jednání resortů veřejné. Jinak se termíny fakticky nemění.

Důvodem pro změnu zákona byla podle ministerstva financí snaha sestavovat nově státní rozpočet tak, aby o prioritách jednotlivých resortů rozhodoval až kabinet jako celek. „A nikoliv, jak jsme byli svědky v minulosti, bilaterální jednání ministra financí s ostatními členy kabinetu,“ uvedla mluvčí resortu Michaela Lagronová.

Nová pravidla podle ní tedy naopak zvýší transparentnost rozpočtových vyjednávání uvnitř kabinetu. „Protože každý ministr bude muset před svými kolegy na vládě obhájit své priority na nadcházející rok,“ doplnila.

Dalším klíčovým důvodem pro změnu zákona je podle resortu financí i fakt, že vláda svůj návrh rozpočtu na nadcházející rok schvalovala bez definitivního odhadu rozpočtových příjmů. „Ty se totiž upřesňují až na základě srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí,“ upozornila Lagronová.

Návrh, který vláda dostane ke schválení v srpnu, tedy bude s odhadem již pracovat a bude mít za sebou už i politická jednání s resorty.

Našli, nenašli? Fakt ne

Premiér Petr Fiala (ODS) si za novým způsobem přípravy rozpočtu stojí. „Pokládám rozhodnutí vlády za vítězství zdravého rozumu. Tady se předkládala v květnu povinně nějaká čísla, která ale ještě nemohla vycházet ze znalosti toho, jak se bude vyvíjet rozpočet v letošním roce, jaké budou prognózy na příští rok,“ obhajuje změnu premiér podobně jako resort financí.

Květnový materiál podle něj neměl pro politickou debatu dostatečnou váhu. „Potom ta debata do jisté míry jenom zneklidňovala veřejnost,“ tvrdí předseda vlády.

Nový systém považuje za lepší i lidovecký ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který má zkušenosti také z koaliční vlády s ČSSD a hnutí ANO.

„Jednotliví ministři chodívali v červenci a v srpnu prosit ministra nebo ministryni financí, jestli ještě něco nenajde, jestli našla, nenašla, takhle to fakt fungovat nemá,“ popsal bývalou praxi.

„Ten rozdíl je, že vypínáme část mediálního příběhu, kolik komu chybí v červenci, kolik komu chybí v srpnu, pro co si došel kdo říct do Letenské (sídlo ministerstva financí – pozn. red.), a co mu ministr přislíbil,“ dodal Jurečka s tím, že i dříve nakonec vláda rozhodla o podobě rozpočtu v srpnu, než ho poslala v září do Sněmovny. „To je klíčový moment pro veřejnost,“ soudí.

Problém s novými pravidly nemá ani Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů, kteří mají právě transparentnost jednání o veřejných věcech jako svůj hlavní program. Podle Bartoše je změna k lepšímu.

V návrhu rozpočtu dříve schvalovaném v květnu podle něj například nebyly započítány evropské zdroje. „Jsou to evropské dotace, Národní plán obnovy, zejména zdroje v oblasti bydlení, otázka brownfieldů a regionálního rozvoje. To jsou věci, které v tuto chvíli ještě v rozpočtu nejsou zahrnuty,“ upozornil Bartoš s tím, že se jejich objem vyjasňuje právě v druhé polovině roku.

Jak je to s Tálibánem

Jako problém nevidí nový postup ani ekonomičtí analytici. I když podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, je „poněkud méně transparentní“. Je ale podle něj otázka, zda je to skutečně na škodu.

„Na jednu stranu byla veřejnost více vtažena do procesu vytváření rozpočtu, což lze kvitovat jako posílení demokratické kontroly. Zároveň se tím ovšem otevíral prostor pro poněkud nedůstojné roztržky mezi všemi zúčastněnými aktéry, přičemž zůstává diskutabilní, zda byly v souhrnu k čemukoliv užitečné. Osobně jsem v nich velký smysl nespatřoval a jejich absence mi prozatím léto nekazí,“ uvedl Hradil.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, který je členem NERV a poradcem prezidenta Petra Pavla, vidí v novém postupu lepší logiku. I když i podle něj byl dřívější systém víc transparentní.

„Zároveň ale vedl k tomu, že k úpravám rozpočtu jednotlivých kapitol docházelo při dvoustranných jednáních resortů s ministerstvem financí, což mohlo vést k nekonzistentnímu výsledku na úrovni celé vlády,“ upozornil. Po schválení vládního návrhu je navíc podle Marka i při nové režimu stále dostatek času na analýzu rozpočtu a jeho kritiku.

Pokud jde o možný propad v transparentnosti Česka v žebříčku zmiňovaném exministryní Alenou Schillerovou, ani tady to tak horké asi nebude. Autoři ho sestavují jednou za dva roky, ten poslední zveřejnili za rok 2023 (na základě údajů za předchozí rok). Podle něj Česko v transparentnosti rozpočtu dosáhlo 62 bodů ze 100, v globálním žebříčku 125 zemí tak bylo v první čtvrtině, na 35. místě. Průměrné skóre všech zemí je 45 bodů.

Paradoxem je, že v předchozích letech, kdy bylo ve vládách hnutí ANO, si Česko vedlo hůře. Skóre za rok 2021 mělo jen 60 bodů, o dva roky dříve dokonce 59. Zlepšení za rok 2023 jde tedy na vrub už vládě Petra Fialy.

Afghánistán měl za rok 2021 skóre 43 bodů, loni se propadl na nulu. Ukrajina klesla s body za transparentnost rozpočtu z 65 na 38 bodů. Skóre kleslo v průměru ve stejném období ve skupině zemí východní, jižní Asie nebo Latinské Ameriky.

Jana Klímová, Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít