Stát platí přímo půl milionu lidí. Nejméně berou úředníci, co ‚mluví‘ s občany, zjistila studie
Počet lidí, které platí stát přímo ze státního rozpočtu, se za poslední tři roky celkově zvýšil o 20 tisíc na 484 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovější studie s názvem ‚Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?‘, kterou pravidelně zpracovává institut IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Studie pracuje s daty za rok 2023.
Důvodem vyššího počtu lidí, které platí stát z rozpočtu, přitom není nárůst státních úředníků přímo na ministerstvech či dalších úřadech, jako jsou třeba finanční správa nebo úřady práce. Tam naopak počty lidí v posledních letech celkově spíš klesají.
Největším tahounem jsou příspěvkové organizace státu. V nich také pracuje 56 procent všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, a jednoznačně mezi nimi dominují zaměstnanci v regionálním školství. Loni jich bylo celkem 270 tisíc.
Počet zaměstnanců státu dle regulace zaměstnanosti (2023)
Velikost obdélníku je úměrná podílu dané skupiny na celkovém počtu zaměstnanců státu
Školství přispělo k počtu zaměstnanců státu vůbec největším růstem i za celou poslední dekádu, upozorňují autoři studie. Od roku 2017 se v příspěvkových organizacích spadajících pod resort ministerstva školství pohybovaly meziroční nárůsty od 4600 až 14 900 zaměstnanců.
Část zaměstnanců veřejné sféry by si mohla polepšit, Jurečka navrhne zvýšení platů až o deset procent
Číst článek
Celkově zaměstnanci státu loni tvořili téměř 10 procent pracovní síly v zemi. Pro vyjasnění přitom autoři studie upozorňují, že další lidé ale ještě pracují ve veřejném sektoru, s kterým ve svých statistikách pracuje ČSÚ.
Tento „veřejný sektor“ je širší skupina, než s jakou počítá ve své studii IDEA, a čítá dohromady zhruba milion lidí.
Do veřejného sektoru totiž spadají například i instituce veřejného zdravotnictví nebo veřejných vysokých škol, které mají jiné zdroje na platy, než je přímo státní rozpočet. Veřejný sektor představuje téměř pětinu pracovní síly v české ekonomice.
Pokud jde o výdaje na platy zaměstnanců státu, celkem přesáhly loni 258 miliard korun. Vzhledem k největšímu počtu lidí ve školství jsou nejvyšší právě v tomto resortu. Loni to bylo téměř 139 miliard korun.
Druhým v pořadí je resort vnitra s výdaji 41,4 miliardy korun, kde z toho jde většina na platy policistů či hasičů. Třetí je pak ministerstvo obrany, jehož výdaje na platy dosáhly 19,7 miliardy korun. Drtivá většina jsou v tomto případě platy členů Armády ČR.
Policii a hasičům chybí dvě miliardy na provoz. Obávají se problémů ve druhé polovině roku
Číst článek
Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu pro představu znamenají téměř 12 procent výdajů státního rozpočtu a zhruba 3,5 procenta HDP Česka.
Studie také ukazuje, že samotní státní úředníci, tedy zaměstnanci ministerstev a klíčových úřadů, ovšem tvoří menšinu z lidí placených ze státního rozpočtu. Jejich podíl byl loni 16 procent a oproti roku 2021 jde o pokles asi o 2000 lidí.
Pro vysvětlení, autoři studie mezi státní úředníky kromě lidí z ministerstev či úřadu vlády (ústřední správa) počítají také zaměstnance tzv. neústřední správy, kam patří finanční úřady, úřady práce, správy sociálního zabezpečení, katastrální úřady, ale i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv nebo Český statistický úřad a další (viz graf 2).
Výdaje na zaměstnance státu dle regulace zaměstnanosti (2023)
Velikost obdélníku je úměrná podílu dané skupiny na celkových výdajích
V neústřední správě pracují dvě třetiny všech úředníků a právě v ní se nejvíce v posledních letech propouštělo. Počet lidí na ministerstvech naopak mírně narostl o 158 lidí na necelých 23 tisíc. Tato skupina, často označovaná za „přebujelou“, tvoří ale jen 5 procent zaměstnanců státu.
Na platy státních úředníků šel také loni zlomek z celkových výdajů na státní zaměstnance, a to 34 miliard korun, tedy zhruba půl procenta celkových výdajů státního rozpočtu. A jen pětina z toho putovala pak úředníkům na ministerstvech.
Soudní úředníci stávkují kvůli platům. Tisíce lidí zůstávají jeden den doma
Číst článek
Politici by tak podle těchto čísel spíš neměli slibovat významné úspory ve výdajích státu právě tím, že sníží počty úředníků.
Na což upozorňují i autoři studie. „Očekávání, že úspory v těchto segmentech se mohou výrazně propsat do konsolidace veřejných výdajů jsou přehnaně optimistická,“ konstatují autoři z IDEA.
Pokud jde o průměrnou výši platů, nejlépe jsou na tom zaměstnanci ministerstev. Loni brali přes 58 tisíc korun, což je asi o 15 procent nad průměrnou mzdou v Praze. Nejlépe z ministerstev na tom v průměru byli s platem lidé z ministerstva obrany.
Vůbec nejvyšší průměrný plat pak podle propočtů IDEA loni ale vykázal úřad z jiné skupiny, a to Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jeho výše byla přes 71 tisíc měsíčně.
Hned v závěsu pak byl Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí se 70 875. Naopak nejnižší průměrný plat je ve skupině „neústřední státní správy“, což jsou například výše zmíněné finanční a další úřady.
Jak upozorňuje studie, jde přitom o lidi poskytující většinou přímé služby občanům. Absolutně nejméně pak dostávají zaměstnanci některých příspěvkových organizacích ministerstva spravedlnosti, dle studie to bylo loni jen 27 tisíc korun za měsíc.
Inflace v eurozóně klesla na 2,5 procenta. Nejlépe si vede Finsko a Itálie, průměr naopak kazí Belgie
Číst článek
Studie zkoumala také vývoj platů státních úředníků v poměru k průměrným platům v ekonomice Česka v posledních dvaceti letech.
Nejméně měli úředníci v tomto srovnání v letech 2011-2012, což byl důsledek úspor kvůli dopadům světové finanční krize. Maxima dosáhly naopak kolem roku 2018. Od té doby ale jejich poměr klesá.
„S ohledem na aktuální vývoj mezd v ekonomice a platů státních úředníků lze očekávat, že koncem roku 2024 relativní platy úředníků klesnou poměrně hluboko pod minima roku 2012,“ upozorňují autoři.
Nijak dobře na tom v posledních letech úředníci nejsou ani z pohledu reálných platů, a to kvůli vysoké inflaci z minulých let a nižšímu růstu jejich odměn ve snaze o úspory ve státním rozpočtu.
Reálné výdaje na platy za poslední dvě dekády nejvíce klesly právě po roce 2021. Podle studie loni dosáhly u státních úředníků úrovně jako v roce 2009, tedy ještě před světovou finanční krizí.
