Reportéři Radiožurnálu oslovili soudy napříč Českem a zjistili, že na každém soudě se zapojí do protestů aspoň část zaměstnanců. Stávkují třeba ve Zlíně.

„Zúčastní se takřka všichni nesoudcovští zaměstnanci. V podstatě to vypadá, že v budově zůstanou pouze soudci,“ přibližuje místopředseda zlínského okresního soudu David Kolumber.

Podobně je to také u okresního soudu v Ostravě. Z 250 zaměstnanců přijdou do práce jen tři. V Náchodě dokonce nepřijde z administrativy nikdo. Kladenský okresní soud zase na jeden den zavře budovu, dovnitř budou moct jen účastníci nařízených jednání.

Stávkující mluvčí

Ani menším soudům se stávka nevyhnula. Brněnský městský soud hlásí většinu protestujících zaměstnanců. Je mezi nimi i tisková mluvčí, která novináře dopředu upozornila, že jim během dne nebude zvedat telefony. U Vrchního soudu v Praze zase odročili většinu jednání.

„Odročeny byly všechny civilní věci a většina trestních věcí, s výjimkou dvou případů, kde soud musí rozhodnout bezodkladně,“ popisuje tamní mluvčí Vít Tomáš.

U českých soudů pracuje celkem 9500 zaměstnanců. Ke stávce se tak odhadem připojily tisíce lidí. Podle odborářů se k výstražnému protestu nepřidal jediný soud v Česku, a to ten ústavní.

Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi později doplnila, že se tamní zaměstnanci sice ke stávce nepřipojili, ale poslali dopis odborům a ministrovi spravedlnosti, ve kterém stávkujícím kolegům vyjadřují podporu. Podepsalo se pod něj 43 úředníků.

Soudy proto ve středu fungují v omezeném režimu. Většinou jsou zavřená infocentra, podatelny nebo pokladny. A některá jednání jsou odročená. Úředníci, zapisovatelé nebo řidiči jsou pro fungování soudů nezbytní. Stávka může zkomplikovat jednání, u kterých je potřeba rozhodnout rychle.

„V těch nejdůležitějších případech, kde jsou striktní, velmi krátké zákonné lhůty v řádech hodin, typicky vazební zasedání, tak tam bude samozřejmě držena určitá pohotovost, aby bylo dostáno zákonným požadavkům,“ říká soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem Ondřej Šafránek.

Reportéři Radiožurnálu se také ptali vedení soudů, jestli stávku podporují. A ve všech případech odpověděli, že ano. Důvody protestů chápou a souhlasí, že administrativa na soudech je podhodnocená. Stávku už dříve podpořila i Soudcovská unie.

‚Stát teď nemá peníze‘

Justiční odbory požadují navýšení platů o 15 procent. Tvrdí, že zaměstnanci soudů berou méně než ostatní úředníci ve státní správě. Na vyšších platech se s vedením ministerstva spravedlnosti minulý týden nedohodli.

Šéf resortu Pavel Blažek z ODS prý chápe, že lidé nejsou spokojení. Na navýšení platů ale teď stát podle něj nemá peníze. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka dodal, že úředníkům v minulých letech platy rostly. „Od roku 2021 došlo za současné vlády k navýšení prostředků na mzdy, a to o 2000 korun ročně,“ uvedl.

Podle ministerstva úředníci brali v roce 2021 průměrně asi 33 tisíc, loni už to bylo necelých 37 tisíc korun. O penězích chce ministr Blažek nicméně ještě jednat, další schůzku svolal na termín za dva týdny. Odboráři chtějí také speciální platové tabulky jenom pro zaměstnance v justici. To už jim resort přislíbil.

„Je vůle na straně ministerstva otevřít diskusi o platových tabulkách a platovém ohodnocení. My jsme nastínili svůj názor, pan ministr nastínil svůj názor a v červnu bude probíhat další schůzka,“ upřesnila místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrová.

Práci ministra Blažka kritizuje opoziční hnutí ANO. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček před časem řekl, že za své lidi nebojuje dostatečně.

„Stát šetří, ale na špatném místě. Není možné, aby přišli lidé, absolventi a při první příležitosti potom odešli jinam, protože všude jinde jsou platové podmínky lepší,“ upozorňuje Vondráček.

Odboráři už dříve avizovali, že jestli se navýšení platů nepodaří vyjednat, stávku zopakují.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít