Upozornila na údajné kupčení s vízy a přišla o práci. Nyní se diplomatka Chaloupková brání další žalobou
Bývalá konzulka české ambasády v Maroku Jana Chaloupková, kterou ministerstvo zahraničních věcí zbavilo práce, může podle soudu požadovat ochranu pro whistleblowery. Přesto pro ni už ministerstvo žádné místo nenašlo. Proti ukončení služebního poměru se proto brání další žalobou. V roce 2019 upozornila, že se na velvyslanectví v Maroku kupčí s českými vízy.
Diplomatka Jana Chaloupková podala 21. srpna žalobu na nejvyššího státního tajemníka. Domáhá se toho, aby jí ministerstvo zahraničních věcí umožnilo znovu nastoupit do práce. O místo přišla před pěti lety poté, co informovala o nelegálním obchodování s českými vízy na velvyslanectví v Maroku.
Lipavský: Ruští agenti pod diplomatickým krytím provedli odporné věci. Musíme jim to udělat složitější
Číst článek
Letos v únoru Městský soud v Praze rozhodl, že diplomatka má právo žádat o ochranu whistleblowera. Podle serveru Aktuálně.cz, který o soudu informoval, se jednalo o vůbec první případ soudem přiznané ochrany pro oznamovatele v české diplomacii.
Nejvyšší státní tajemník, který má ze zákona tyto případy řešit, ale i přes tento rozsudek vydal 7. června rozhodnutí: postup ministerstva zahraničních věcí, které diplomatce ukončilo služební poměr, byl v pořádku. Proti rozhodnutí nejvyššího státního úředníka se Chaloupková nyní brání u pražského městského soudu.
„Chtěla jsem jen pracovat korektně dle zákonů a práva EU, chránit vnější hranici Schengenu a naši bezpečnost. Mým cílem byl výkon vízové agendy dle právních a služebních předpisů, v zájmu evropské soudržnosti,“ říká o žalobě Chaloupková.
Nejvyšší státní tajemník spadá pod ministerstvo vnitra. To na dotaz Radiožurnálu uvedlo, že zatím žalobu nemá k dispozici. „Nejvyšší státní tajemník Vámi uváděnou žalobu ze strany Městského soudu v Praze dosud neobdržel, a není mu tedy její obsah znám,“ napsal mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Ministerstvo zahraničních věcí se k žalobě nevyjádřilo s tím, že není účastníkem tohoto soudního řízení. „Tato žaloba míří na Ministerstvo vnitra, nikoliv na MZV. … MZV tedy nemá o žalobě žádné bližší informace a ani žádný prostor na žalobu reagovat. Pro MZV bude podstatné konečné rozhodnutí v řízení. Do té doby zůstávají v platnosti stávající pravomocná rozhodnutí,“ napsala Radiožurnálu mluvčí Mariana Wernerová.
Mluvčí městského soudu Adam Wenig Radiožurnálu napsal, že soud „aktuálně činí úvodní procesní úkony“.
Za vízum 4000 eur
Kariérní diplomatka Jana Chaloupková měla za sebou už několik misí v zahraničí, když ji v roce 2018 ministerstvo zahraničních věcí vyslalo na ambasádu v marockém Rabatu. Jako konzulka měla mimo jiné za úkol schvalovat víza jednotlivým žadatelům. Někteří z nich jí ale přišli krajně podezřelí. Byli podle ní negramotní, neměli k České republice žádné vazby, ani příslib žádné práce.
Čecha zadrženého v Zimbabwe propustil soud z vazby. ‚Je to úspěch české diplomacie,‘ říká afrikanistka
Číst článek
Podezřelé žadatele na ambasádu doprovázel Francouz marockého původu Ahmed Bahaddou. Dva maročtí žadatelé o české vízum byli později zadrženi policií ve Francii. Některá víza proto Chaloupková odmítla schválit.
V roce 2019 upozornila ministerstvo, že se na ambasádě s vízy obchoduje. Oznámení podala spolu s Damjanem Prelovšekem, historikem umění a bývalým diplomatem, který byl čtyři roky slovinským velvyslancem v Česku. Ten se o podvodech s vízy údajně dozvěděl od královského paláce v Rabatu. Pro české velvyslanectví tam připravoval kulturní akce. Oznámení podali v červnu 2019 Jiřímu Čisteckému, tehdejšímu zástupci ředitele bezpečnostního odboru ministerstva zahraničí.
Případ zasáhl do vyšších pater diplomacie, týkal se totiž i tehdejšího velvyslance Viktora Lorence, který je dnes v penzi.
Konzulka svoje tvrzení později doložila tajně pořízenou nahrávkou, kterou obstarala na pokyn bezpečnostního odboru ministerstva. Na nahrávce velvyslanec mluví o podnikateli Bahaddouovi. Za každý doklad měl tento podnikatel vybírat od žadatelů nejméně 4000 eur, popsal v minulosti server Hlídací pes.
Mělo jít o protislužbu pro Bahaddoua v rámci jeho podnikání s českými subjekty. Maročané s českým vízem měli odjet do Francie, kde plnili různé úkoly, například jako bílí koně, píše se v dokumentech, které nakonec Prevlošek předal policii. Případem se zabývala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), policisté ale žádný podvod nevypátrali a na jaře 2023 případ odložili.
Několik měsíců po podání oznámení poslalo ministerstvo na ambasádu kontrolu. Ta došla k závěru, že se podezření nepotvrdilo. Poté konzulku odvolali z ambasády v Rabatu zpět do Prahy.
Ministerstvo už od té chvíle pro zkušenou kariérní diplomatku nenašlo uplatnění. Nejdřív ji přemístili na takzvané překlenovací místo, poté ji celkem čtyřikrát během tří let postavili mimo službu a nakonec diplomatce v roce 2023 ministerstvo ukončilo služební poměr.
Konzulka se obrátila na Čisteckého
Kromě velvyslance Lorence sehrál v případu významnou úlohu Jiří Čistecký, zástupce ředitele bezpečnostního odboru, který úřadoval z kanceláře v Černínském paláci. Dnes je Čistecký velvyslancem v Berlíně. „S Jiřím Čisteckým jsme byli v kontaktu i s Chaloupkovou od června do listopadu 2019,“ popisuje Prelovšek.
6:43
Se Slovenskem teď jednat nemůžeme. Neshodneme se v základních otázkách bezpečnosti, říká Lipavský
Číst článek
Prelovšek říká, že jemu a konzulce Chaloupkové Čistecký v roce 2019 slíbil, že o podezřelých vízech s velvyslancem promluví.
Radiožurnál oslovil Čisteckého s otázkami ohledně jeho angažmá v marocké kauze. Velvyslanec ale po telefonu prohlásil, že na žádné dotazy odpovídat nebude, a neodpověděl ani na následnou SMS s otázkami.
„Při podání oznámení Čistecký uvedl, že je mu Bahaddou dobře znám, že s ním již byly v Praze potíže. Potvrdil, že paní Chaloupková nemá víza jeho žadatelům vydávat a slíbil, že v srpnu promluví někdo s velvyslancem v Praze během jeho dovolené, aby víza přestala. Že to zařídí. Později ale uvedl, že se to nepodařilo díky velvyslancovým kontaktům. Písemně konzulku nabádal, ať si schovává důkazy, nevyslovuje bez nich žádná podezření, protože se používají metody StB a bude označena za nedůvěryhodnou,“ říká Prelovšek.
„Žádal také o zaslání nahrávky rozhovoru s velvyslancem na svůj e-mail. Za nedůvěryhodnou, respektive psychicky nemocnou se MZV skutečně konzulku snažilo označit. Použilo k tomu svou psycholožku, která ve své zprávě pomlouvala nestydatě i mne. Takto si diplomacii v rámci EU nepředstavuji,“ dodává.
Chaloupková a Prelovšek komunikovali s Čisteckým skrze Prelovšekův náhradní telefon, aby se vyhnuli možným odposlechům. Na tento telefon Čistecký poslal v den odvolání konzulky do Česka, tedy 11. listopadu 2019, svou nahou fotografii.
V roce 2023 se fotografie s Čisteckým, který tou dobou už působil na ambasádě v Moskvě, dostala do redakčních schránek médií. Ministr zahraničí Jan Lipavský (tehdy Piráti, dnes nestraník) tehdy serveru Seznam Zprávy řekl, že byl o nahé fotografii informován už před vysláním Čisteckého do Moskvy. „Zhodnotil jsem, že (fotografie) nemá vliv na výkon jeho diplomatické činnosti. Pan kolega Čistecký má mou plnou důvěru,“ řekl tehdy Lipavský.
‚Promarněné roky už soud nevrátí‘
Chaloupková už roky bojuje za to, aby se do služby mohla vrátit. Pro ministerstvo zahraničních věcí pracovala 29 let. V žalobě se píše, že mluví dvanácti jazyky, během práce si rozšířila vzdělání o doktorát na VŠE a že ve funkci zástupce velvyslance a konzula působila na Filipínách, v Brazílii, v Koreji, v Maroku a v Thajsku.
Místo stěhování vyhazov. Tuhý a Slamečka končí v diplomacii, oba přitom měli zamířit na novou misi
Číst článek
V žalobě také stojí, že se aktivně hlásila do mnoha výběrových řízení, a to i na pozici hospodáře nebo sekretářky, tedy na místa s mnohem nižší kvalifikací a horším platem. Ale ministerstvo už ji na žádnou pozici nepřijalo.
Rozhodnutí jejích nadřízených postupně posvětil státní tajemník ministerstva zahraničí a jako odvolací instance i nejvyšší státní tajemník, který spadá pod ministerstvo vnitra. Proti jejich rozhodnutí se už v minulosti bránila žalobou.
A v únoru 2024 přišel zlom: Městský soud v Praze rozhodl, že Chaloupková má právo požadovat ochranu jako whistleblower. Nejvyšší státní tajemník měl podle rozsudku o případu rozhodnout znovu. Dostal za úkol zjistit a zdůvodnit, zda je nutné s Chaloupkovou zacházet jako s oznamovatelem protiprávních činů, a následně najít všechny volné nebo uvolňované pracovní pozice, na které by mohla nastoupit. Pokud žádné místo nenajde, měl tajemník podle rozsudku svůj postup detailně zdůvodnit.
Jenže výsledek byl stejný. Nejvyšší státní tajemník vydal rozhodnutí, že ministerstvo postupovalo správě. Tedy že Chaloupkovou nezaměstnalo pouze z toho důvodu, že pro ni nenašlo žádné volné místo. Na konci srpna 2024 proto diplomatka podala další žalobu proti rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka.
„Promarněné roky života v soudním řízení nelze člověku vrátit. V demokratickém státu, který je členem EU, by k takové situaci vůbec nemělo dojít. Státní služba musí být v souladu se zákony ČR a právem EU. Nerespektování rozsudku soudu vnímám jako mezeru ve fungování právního státu,“ říká Chaloupková o sporu, který se táhne už šestým rokem.
