Jan Jůn

Češi v Londýně volili Drahoše

Hlasování ve druhém kole prezidentských voleb v budově rekonstruovaného velvyslanectví České republiky v Londýně bylo v oba dva volební dny ještě „intenzivnější“ než v kole prvním. V tom podle pracovníků velvyslanectví hlasoval rekordní počet více než 1600 voličů, ale volební účast v kole druhém vypadala ještě mnohem početnější. Nasvědčovala tomu skutečnost, že v předsálí volební místnosti se třemi plentami stála prakticky po celou dobu dlouhá fronta voličů a to převážně mladších ročníků. Personál, včetně diplomatů, jen s obtížemi stačil hlasujícím vysvětlovat volební proceduru, což by svědčilo i o tom, že k urnám přišli i ti voliči, kteří se nezúčastnili prvního kola. Jedna dvojice mladých s úsměvem řekla, že teprve druhé kolo je pro ně rozhodující. V malé, čtvrthodinové anketě přízně voličů po odchodu z volební místnosti sdělovala většina mladých celkem ochotně, že zhruba tří čtvrtiny daly hlas Jiřímu Drahošovi.

Karel Hvížďala

Volební štáb Jiřího Drahoše chybil

Prognostici se tentokrát nemýlili, když ještě včera říkali, jako například Jan Hartl ze společnosti STEM/MARK, že výsledek bude těsný a že souboj je velice vyrovnaný. O důvodech lze zatím jen spekulovat, pokud neznáme exaktní čísla. Ale zdá se, že hlavní chybu udělal volební štáb Jiřího Drahoše spolu s reklamními agenturami, které místo budoucího směřování se soustředily na cíl. Všicni propagovali pouze změnu, ale nedokázali vysvětlit dostatečně srozumitelně, proč by ji měli lidé, kteří o tom nemají čas uvažovat, chtít. Přece nešlo jen o to vyměnit prezidenta, ale vytvořit v zemi přijatelnější atmosféru a zajistit prosperitu napojením na liberálně orientované země. Když všem pochopitelné vysvětlení absentuje, pak velký a vehementní tlak na změnu vyvolá vždy strach, s kterým zase cíleně pracuje Miloš Zeman. Toto je pak logický výsledek. A je jedno, že ten strach je zcela virtuální (žádní migranti k nám nechtějí) a že svým rozhodnutím ublíží nejspíš nejen sobě (viz uvažované platby ve zdravotnictví), ale i svým dětem a vnoučatům (pokud v EU se ocitneme na periferii).

Martin Schulz

Zeman zvítězil těsně

Není to triumf, je to poměrně těsné vítězství Miloše Zemana nad Jiřím Drahošem. Změna na Hradě nenastane. Pro polovinu národa je to - zdá se - dobře. Pro tu druhou - zdá se - špatně. Výsledek zjevně odpovídá tomu, jak tu v České republice umíme vnímat realitu. Většině voličů nevadí svéráz prezidentování, produkovaný ing. Zemanem a jeho družinou. Ta druhá, ne o moc menší množina voličů, se s tím musí nějak smířit. Pověstný „lid“ rozhodl. Výsledek, zcela samozřejmě, znepřátelené tábory ještě více rozdělí. Skutečnost, že tu je ještě ten druhý, o malý kousek menší „lid“, přinese nejspíš další dělení společnosti - řekněme - na kavárnu a na slévárnu (či co vlastně je kavárně protipólem).  Výsledek druhé přímé volby prezidenta České republiky neskončil podobným výsledkem jako před pěti lety. Tehdy získal ing. Zeman o nějaký půl milion hlasů víc než jeho soupeř Karel Schwarzenberg. V letošních volbách se prezidentu Zemanovi podařilo uhájit post hlavy státu o pověstné odřené ucho, o nějakých sto třicet tisíc hlasů. V povolební řeči pravil Jiří Drahoš, necituji, jdu po smyslu jeho řeči: „Energie, kterou jsme do tohoto klání vložili, se neztrácí, ta tu s námi je pořád...“ Otázkou zůstává, kdy jí bude možné nějak využít ve prospěch celého státu.

Richard Seemann

Německo, Rakousko a Švýcarsko čekali na volbu českého prezidenta

České prezidentské volby na sebe soustředily značnou pozornost nejen u našich sousedů. Nejenže evropské sdělovací prostředky upozornily na jejich existenci, ale že zaznamenávaly hodiny k hodině průběh druhého kola. Zejména pak veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Německa, Rakouska a Švýcarska, které přinesly na svém webu i snímek z průběhu voleb.

Jednoznačně ještě před vyhlášením výsledků voleb konstatovaly, že jejich vítězem bude dosavadní prezident Miloše Zemana. Švýcaři jej charakterizují jako bývalého předsedu levostředové vlády, který se stal ostrým kritikem příchodu obyvatelstva z muslimských zemí do Evropy. Rovněž že patří mezi kritiky západních sankcí vůči Rusku a má k němu přátelský vztah, jak k tomu dodává druhá německá televize ZDF. Švýcarská SRF  přitom cituje sobotní český tisk, který zdůraznil, že volič se musel rozhodnout, zdali bude chtít Jiřího Drahoše jako moderátora se symbolickou autoritou, nebo raději silného hráče moci, jakým je Miloš Zeman. Upozornil na zpravodajský portál Echo24, který varuje před velkým očekáváním.

Josef Mlejnek

Miloš Zeman nabral ve srovnání s prvním kolem skoro milion hlasů. Jiří Drahoš milion a 300 tisíc. Součet hlasů pro Fischera, Horáčka a Hilšera z prvního kola činí asi milion a půl. Což opět naznačuje, že Zeman dokázal zmobilizovat ty voliče, kteří v prvním kole nevolili.

Jan Vávra

Zvítězila témata, která nastolil Miloš Zeman

Vzhledem k těsnému výsledku bude samozřejmě zajímavé analyzovat, kdo jak volil. Zatím je zřejmé, že města volila jinak než venkov, chudé regiony jinak než ty bohatší. Zemanovi se určitě podařilo aktivizovat své voliče, dokonce i voliče některých protizemanovských kandidátů. Bohužel jeho povolební slova svědčí o tom, že ho ti, co ho nevolili, nezajímají. Země tedy bude dále rozdělena.

Důležitější je ovšem otázka, jaká témata rozhodla. Na první pohled je zřejmé, že rozhodla témata, která nastolil před druhým kolem Miloš Zeman. Bohužel to nejsou – z hlediska perspektivy úspěšného rozvoje České republiky v 21. století - úplně klíčová témata. Jediné, co nás spojuje s vyspělým světem, je lidová nálada proti establishmentu, která ovšem v západních zemích - na rozdíl od nás – nedokázala ve volbách tak dobře uspět. Hlavní téma, které pomohlo Zemanovi volby vyhrát - tedy migranti - je téma zcela imaginární a umělé. S tím se budeme muset vyrovnat.

Vítězství v demokratické volbě, byť postavené na strachu, je jistě zcela legitimní a nelze nevidět, že Drahošův tým mohl za těch 50 milionů, které na kampaň dostal, předvést mnohem víc. Pokud se mu nepodařilo nosné téma, aspoň před druhým kolem, nastolit, je to jeho chyba.

Tradiční české plebejství, byť těsně, zvítězilo. „Tatíčka“ Masaryka jen nahradil „fotr“ Zeman. Češi si teprve budou muset projít tím, čím před mnoha lety prošli Slováci, tedy vypořádat se s neodbytnou touhou odevzdat svůj osud do rukou silného vůdce.

iROZHLAS.cz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít