Polské prezidentské volby ovlivní celou střední Evropu
Polsko bylo a zůstává středoevropskou velmocí. O rozšíření Evropské unie před šestnácti roky se někdy říkalo, že to bylo rozšíření o Polsko a několik okolních států. Dnes je Polsko šestou nejsilnější ekonomikou Evropské unie, a z vojenského hlediska je dokonce ještě významnější.
Situace v Polsku dodnes ovlivňuje nálady v celém regionu středovýchodní Evropy. Problémy Polska s dodržováním nezávislosti veřejnoprávních médií, fungováním právního státu a plnou demokracií vůbec se ve špatném slova smyslu projevily v celém Visegrádu.
Polské prezidentské volby, které byly kvůli koronavirové krizi odloženy z 10. května na pozdější termín, jsou proto zásadní událostí s přesahem do celé střední Evropy i dalšího fungování Evropské unie. I když Polsko není prezidentskou republikou, má v něm hlava státu mnohem větší pravomoci než v Česku či Německu a výrazně se podílí nejen na zahraniční, ale i vnitřní politice.
V situaci, kdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) „samovládne“ už pátý rok s jen velmi těsnou většinou hlasů a v druhé komoře parlamentu, v senátu, je už v menšině, rozhoduje souboj o prezidentské křeslo o jejím dalším bytí, či nebytí.
Začínají se dít věci
V případě, že se současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi nepodaří po pěti letech těsné spolupráce s PiS obhájit svůj post, nebude mít totiž dnešní polská státostrana dost síly na přehlasování prezidentského veta pro své zákony.
Protivládní píseň zmizela z hitparády. Redaktoři podávají výpovědi, polský rozhlas ale cenzuru popírá
Číst článek
Parní válec takzvaných reforem, z nichž především ty, které se týkají soudnictví, označuje Evropská unie za porušování principu nezávislosti soudů a právního státu, by se tak přinejmenším zadrhl.
Ještě před několika týdny se ale zdálo, že Andrzej Duda svůj mandát bez problémů obhájí. Přes koronavirová omezení a nemožnost vedení plné předvolební kampaně se proto snažilo PiS provést volby v původním květnovém termínu. A to i za cenu, že by byly jen dopisní formou. Po nedůstojných zmatcích, kdy dokonce hrozilo odštěpení části vládních poslanců a konec většinové vlády PiS, se volby neuskutečnily a byly odloženy.
To umožnilo hlavní opoziční síle Občanské platformě nasadit do voleb nového kandidáta, populárního primátora Varšavy Rafala Trzaskowského. Jeho popularita začala velmi rychle stoupat a podle posledních průzkumů by už Dudu v druhém kole rozdílem téměř deseti procent hlasů porazil.
Podobně klesají i preference samotného PiS. V Polsku se prostě zřejmě začínají dít věci. A jak jsem již řekl, bude to mít, podobně jako v minulosti, vliv na celý region té naší střední Evropy i na Evropskou unii jako takovou.
Autor je komentátor Deníku
Klimatická konference v Baku a české couvání před budoucností
Petr Šabata
Ruský plyn zase teče do Česka. Hodnotová politika platí jen do doby, než přijde první sousto
Petr Honzejk
ATACMS nad Ruskem – a ty druhé rakety
Libor Dvořák
Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky
Apolena Rychlíková