Jurečka zůstává po velmi těsném hlasování v celostátním výboru předsedou strany, sjezd bude v říjnu. Otázkou tedy je, jaký osud si lidovci svým nic připravují? Odpověď zní, že je to osud krajně nejistý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Lidovci se dali na modlení

Jediným razantnějším výstupem z jednání celostátního výboru je to, že Marian Jurečka dal sám sobě ultimátum - když se neobrátí klesající trend preferencí a když lidovci neudělají slušný výsledek v nadcházejících evropských a především podzimních krajských a senátních volbách, už kandidovat na předsedu nebude.

Je to zjevně sázka na to, že do podzimu buď zafunguje modlení, nebo se díky zlepšení ekonomické situace změní trend vnímání celé vlády a lidovci se tak opět vyhoupnou nad pět procent. Jedno i druhé se může samozřejmě stát, ale budoucnost samotných lidovců to neřeší.

Problémem KDU je to, že se stále nemůže rozhodnout, jakým směrem se vydat. Jedno křídlo, reprezentované třeba jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem chce politiku modernizovat, začít oslovovat například zelenými tématy i mladší voliče. Druhé křídlo, za které mluví místopředseda Jan Bartošek, se chce držet hlavně tradiční politiky, konvenujícím konzervativním, hlavně katolickým voličům.

Výsledkem je, že strana ve finále odrazuje jak jedny, tak druhé. Přesně jako se to dělo před rokem 2021 sociálním demokratům, kteří se tak dlouho nemohli rozhodnout, jestli jsou progresivní sociální demokracií západního střihu, nebo starolevicovou národoveckou stranou, až vypadli z poslanecké sněmovny.     

Nicnedělání a modlení stačit nebude          

Výhodou lidovců, a zároveň také důvodem, proč se zatím nedokážou z osudu ČSSD poučit, je skutečnost, že jim bezprostředně nic nehrozí. Mají relativní jistotu Koalice Spolu, ve které se, pokud bude existovat, k poslaneckým mandátům vždycky dostanou.

A kdyby existovat přestala, vždy je tu možnost spojenectví s ODS, zhruba podle vzoru spojenectví KDS, tedy Kresťansko-demokratické strany Václava Bendy s Klausovými občanskými demokraty v devadesátých letech.

Z klidu by ovšem mohla lidovce vyrušit informace, že KDS nakonec, ztrácela voličskou podporu natolik, až v roce 1996 zanikla a splynula s ODS, o čemž by jim mohl vyprávět třeba poslanec Marek Benda (ODS), který byl bezprostředně u toho.

Ne že by se historie musela nutně opakovat. Ale k odvrácení procesu, na jehož konci může být úplná marginalizace nejstarší současné sněmovní strany, s historií sahající do roku 1919, nicnedělání a modlení patrně stačit nebude.        

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít