Dvaačtyřicetiletý Hondurasan během dvanácti let dopravil do USA 185 tun kokainu. Tony Hernández ale není jen tak nějaký, i když donedávna úspěšný, drogový boss, je to také někdejší kongresman a především mladší bratr současného honduraského prezidenta Juana Orlanda Hernándeze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Leona Šmelcová: Kokainový byznys v rodině lídra Hondurasu se hroutí. Prezidentův bratr dostal v USA doživotí

I na něj mají americké úřady spadeno a považují ho za klíčového spojence odsouzeného sourozence. Prezident ale veškerá obvinění odmítá a vyšetřovatelé ho zatím nedokázali z ničeho obvinit. I když jej mnozí považují za lídra honduraského narkobyznysu, který pomohl ze své země vytvořit jedno z hlavních překladišť kokainu ve světě.

„Máme silné důkazy, že kupčení s drogami zde bylo vskutku podporované státem,“ uvedl newyorský soudce Kevin Castel, který Honduras označil za narkostát. Drogy a ohromná korupce rovněž způsobily, že se z chudé středoamerické země stalo jedno z nejnebezpečnějších míst této planety.

Některá honduraská města obsazují přední příčky na žebříčku míst, kde umírá nejvíc lidí násilnou smrtí. V uplynulých letech se už tak tíživá životní situace místních ještě více zhoršila a jsou to právě tisíce Hondurasanů, kteří často přicházejí k mexickým hranicím ve snaze dostat se do Spojených států a začít tam jiný – bezpečnější – život.

Převzato z Plusu

‚Bezpečná třetí země‘

Tony Hernández zahájil svou drogovou dráhu kolem roku 2004, kdy napojený na Národní stranu Hondurasu, ve které už působil jeho bratr, předával tajné vojenské informace narkobaronům z Kolumbie a Venezuely. Ti tak dostávali echa, kudy projíždějí námořní a letecké protidrogové hlídky, a mohli se jim vyhnout. Spolupráce se dařila. Tony byl úspěšný a nakonec začal v drogách podnikat sám. Kokain z jeho laboratoře měl dokonce značku, iniciály jeho jména TH.

Vedle této kariéry rozjel i tu politickou, ostatně peníze z drog mu výrazně pomáhaly. A nejen jemu. V roce 2013 Tony kandidoval do Kongresu a jeho bratr, tehdy už zákonodárce, téhož roku bojoval o nejvyšší úřad. Oba uspěli a Tony Hernández pak podle soudu, pro který svědčilo několik narkobaronů, velice usnadnil cestu úplatků od drogových mafiánů do nejvyšších politických pater, do čela armády i policie. Promluvil dokonce i proslulý Joaquín Guzmán, jemuž se přezdívá El Chapo – Prcek.

Někdejší lídr mexického kartelu Sinaloa, který si také odpykává trest v USA, uvedl, že v roce 2017 přispěl honduraskému prezidentovi milionem dolarů na kampaň při obhajobě mandátu. Juan Orlando Hernández kontroverzní prezidentské volby vyhrál, jejich věrohodnost zpochybnily některé mezinárodní organizace, někdejší americký prezident Donald Trump ale hlasování podpořil.

USA a Honduras pak spolu podepsaly migrační dohodu – na jejím základě země získala status „bezpečné třetí země“, to znamená, že uprchlíci, kteří přes Honduras mířili na sever, museli požádat o azyl nejprve tam.

To bylo paradoxní hned z několika důvodů: předně tamní azylový systém takřka neexistuje, ze samotného Hondurasu prchají desítky tisíc lidí a označit zemi za „bezpečnou“ s tamními statistikami je výsměch. Mimochodem, nový prezident Joe Biden tyto dohody – prezident Trump je uzavřel ještě s Guatemalou a Salvadorem – takřka okamžitě po nástupu do úřadu zrušil.

Nyní je otázka, co bude dál. Biden by chtěl v nejbližší době poslat do Střední Ameriky čtyři miliardy dolarů na rozvojové projekty ve snaze zmírnit příliv uprchlíků. Nabízet takovou pomoc do země, jejíž prezident podle jednoho ze svědků, narkobarona Geovannyho Fuentese, hlásal, že by „gringům nejraději drogu nacpal až do nosu“, se ale může daňovým poplatníkům vysvětlovat poměrně těžko.

Autorka je publicistka

Leona Šmelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít