Hlasovat by se o něm mělo začátkem roku. Výsledek je ale podle místních médií téměř jasný: korida už nebude. Někteří považují snahy městské radnice za krok správným – moderním – směrem, jiní za další výboj kulturní války s cílem skoncovat s tradicemi, které připomínají koloniální španělskou nadvládu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Leona Šmelcová: Poslední souboj v největší býčí aréně světa

Mexiko dosud patří k hrstce zemí, kde se býčí zápasy odehrávají ve své nejstarší podobě. Býk je vychovaný pro boj a v aréně ve většině případů skončí na hrotu matadorova meče. A právě tento fakt patří k největším lákadlům pro vstup do kolbiště, které se řadí po bok proslulého triumvirátu býčích arén vedle té v Seville a v Madridu.

Příznivci ani nemluví o sportu, spíše o rituální porážce býka, a vyzdvihují královský život zvířete až do dne jeho posledního zápasu. Odpůrci naopak za nejspornější moment označují chvíli, kdy se toreadorovi nepodaří býka usmrtit jedním bodnutím a je třeba ho několikrát zopakovat. A že tato situace nastává poměrně často.

Průmysl okolo býčích zápasů

Zákaz býčích zápasů už v minulosti schválily některé další mexické státy, stejně jako třeba některé oblasti ve Španělsku nebo Ekvádoru. Utichnutí slavné Plaza Mexico ale mnozí považují za mimořádnou ránu pro svět koridy.

Aréna z roku 1946, která pojme přes 40 tisíc diváků, je největší na světě a býčí zápasy jsou s hlavním městem Mexika spojovány už od roku 1526, kdy se uskutečnil první souboj pod záštitou tehdejšího místodržícího a vrchního velitele Nového Mexika Hernána Cortése.

Převzato z Plusu

Už dříve byly tamní souboje mnohokrát kritizovány a před zápasy se u arény objevovaly odpůrci s protestními transparenty, nicméně býčí zápasy se nikdy neocitly tak blízko svému konci jako nyní. I proto, že jde o pracovní místa a docela dost peněz, kvůli čemuž dosavadní návrhy většinou padly pod stůl. „Průmysl okolo zápasů a chovu býků vydělává okolo sedmi miliard pesos ročně, vytváří na 80 tisíc přímých pracovních míst, více než 140 tisíc nepřímých a na daních přináší okolo 800 milionů pesos,“ vypočítal pro list El País Jorge Cárdenas, předseda národní asociace chovatelů zvěře pro býčí zápasy.

Ožehavost otázky dokládá i mlčení z prezidentského paláce. Prezident Andrés Manuel Lopéz Obrador se krátce po svém nástupu do úřadu opatrně pustil do debaty ohledně býčích zápasů, dokonce zmiňoval možnost veřejného referenda. Záhy své snahy sám ukončil se slovy, že je to příliš polemické téma. Po odstraňování soch někdejších osobností spojených s koloniální érou jde podle některých o další vyhrocení v otázce identity nejstaršího amerického hlavního města. Více než o samotný souboj s býkem a míru jeho krutosti tak jde nejspíš hlavně o otázku souboje s minulostí.

Autorka je publicistka

Leona Šmelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít