Vládní koalice zjevně nechtěla voliče příliš znepokojovat, až tak, že svůj dílčí plán na dočasné snížení výdajů zpomalením valorizace musela teď po volbách protlačovat obtížně v legislativní nouzi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radko Kubičko: Důchody narychlo i na desetiletí

Opozice si obstrukci vychutnala a už se těší na další, exministryně financí Alena Schillerová asi spacáky ve své kanceláři ještě ponechá. Zdržování má nyní prý cenu, vláda opravdu prosazuje svůj záměr na zcela poslední chvíli, a pokud by se jí to nepodařilo dostatečně zrychleně, nebude příslušný zákon platit od půli roku, jak zamýšlí, aby si na ušetřené peníze mohla sáhnout už v přípravě příštího rozpočtu.

Zároveň bez větší konzultace s kýmkoliv vycházejí najevo další záměry příštího postupu důchodové reformy. A jak je vidět a jak bylo předpovězeno, receptů není mnoho. Buď se musí snížit platby důchodů, nebo zvýšit odvody do příslušné kolonky, která ale existuje jen formálně, jde prostě o příjem a výdaj státního rozpočtu. Či zavést další spoření. Vše je politicky velmi ožehavé. 

Co bude za deset let?

A zcela nejspolehlivější cesta je samozřejmě zvýšení věku, od kterého je na penzi nárok. Příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje rámcově o 68 letech, přičemž by opět byl postupný náběh a dosaženo by toho mělo být zhruba za 30 let, přičemž by byly stanoveny i výjimky.

Tak teď je tu otázka. Opravdu je toto nejlepší cesta, jak důchodovou reformu provést? Nejprve vyhlásit legislativní nouzi a extrémně spěchat na přijetí zákona a pak řešit, co bude za 30 let?

Troufá si kdokoliv říci, jak se bude situace vyvíjet a víme vůbec, co bude za deset let? Ano, víme třeba, že to se do důchodového věku bude dostávat populačně silná generace 70. let a to může problémy prohloubit. Jenže za dalších 20 let už zase začne z důchodového systému naopak pomalu odcházet. A jaká bude další generace? Silná nebo slabá?

Původní plán předchozích vlád počítal s tím, že věk odchodu do důchodu se bude pozvolna zvyšovat donekonečna. Vycházelo se z toho, že donekonečna se bude prodlužovat věk dožití. Století spoluobčané nebudou už výjimkou, ale normálem. Jenže se ukazuje, že tomu tak nejspíš nebude.

Vládní koalice tedy dnes chce řešit něco, o čem nikdo neví zhola nic. Snížení deficitu je naopak logické a stávající důchodci jsou z tohoto hlediska snadný terč. V podstatě jako u jediných je nastaven mechanismus, zohledňující inflaci.

Argumentace, že by měli být solidární s ostatními, má sice racionální jádro, ale je to politicky velmi citlivé a nepříjemné. Vládní koalice bude zřejmě moci starší generace pak zcela odepsat ze své potenciální voličské základny. 

Opozice bude zajisté naopak profitovat, ale je otázka, jestli tak opravdu musí učinit extrémní obstrukcí. Vládní koalice svůj záměr nakonec stejně prosadila a prosadit musí, od toho přece vyhrála volby a má většinu. Oddálení o půlrok by stejně nic neřešilo. Kroky vlády pak budou opět posuzovat voliči. A ti už nyní vědí a umí si představit, kdo na jaké straně stojí. Spacáků pro to rozhodně není třeba, ty patří do lesa, ne do Sněmovny.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Radko Kubičko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít