Panování každého amerického prezidenta je lemováno tunami papíru a stovkami knih, které se o něm napíšou. Většině z nich se nikdy nepovede vymanit se z řady podobných titulů na polici v knihkupectví a prorazit - ať už kvalitou, nebo schopností roztřást zdi Bílého domu.

V tomhle směru je Fire and Fury výjimečná, ne však jedinečná kniha. Podobné vášně jako dnes vyvolává titul, který popisuje Donalda Trumpa jako nekompetentního pologramotu osaměle pojídajícího hamburgery v přítmí prezidentské ložnice, budila koncem 60. let kniha Smrt prezidenta od Williama Manchestera. Jde přitom o dvě zcela odlišné knihy, napsané dvěma odlišnými muži, různým způsobem a s různými záměry.

Michael Wolf pracuje celý svůj život jako novinář a napsat knihu o Trumpovi byl jeho vlastní nápad. Z toho, co víme, informace pro ni sháněl přímo v chodbách a kancelářích Bílého domu či u večeře s Trumpovým poradcem.

William Manchester byl sice historik a spisovatel, jeho život a kariéru ale nejvíce ovlivnilo to, že byl voják, který se z Tichomoří vrátil navždy poznamenán tím, co tam viděl a zažil. Nápad na knihu o smrti prezidenta Johna Kennedyho se nezrodil v jeho hlavě, nýbrž v hlavě první dámy Jacqueline Kennedyové.

Pro ni to byl pokus zadržet záplavu jiných publikací vlastním svědectvím, které zároveň mohla plně kontrolovat. Pro Manchestera to byl životní projekt, do kterého dal vše.

Kennedyovi Manchestera vybavili skromným obnosem peněz a on se vrhl do práce. V průběhu tří let pracoval 14 až 15 hodin denně, obešel Dallas, kde hledal svědky atentátu, vyzpovídal 1000 respondentů, prolezl archivy i budovu, ze které se střílelo, a trauma toho dne se promítlo i do způsobu, jakým držel pero – tak silně, až mu prst pod nehtem opakovaně krvácel. Manchester se z práce psychicky zhroutil ještě předtím, než došlo k bitvě o to knihu vůbec vydat.

Jackie Kennedyová, která se touto dobou snažila před atentátem utéct, jak jen mohla, totiž velice rychle dospěla k názoru, že pohled na knihu nesnese a její vydání si nepřeje. Pokud by měla vůbec vyjít, doufala první dáma, že „bude svázána v černém ležet zapomenuta na temných policích knihoven“. Což se zcela rozcházelo s představou zoufalého Manchestera, který prohlašoval, že kvůli své knize i zemře.

Jacqueline Kennedy

Jacqueline Kennedy arrives at her New York apartment building after she returned from her Caribbean vacation January 8. The West German magazine, Stern, January 8 turned down a last minute request by Senator Robert F. Kennedy, D-N.Y., to delete certain passages from the serialization of William Manchester's book about the assassination of Mrs.

Jackie Kennedyová v den, kdy německý magazín Stern odmítl žádost o vymázání některých pasáží z Manchesterovy knihy, které publikoval. 

Spor tehdy posunula do zcela jiné roviny zpráva, že část titulu bude vycházet na pokračování v tisku a Jackie Kennedyová udělal stejnou chybu jako nyní Trump. Na autora zaútočila soudem a právníky.

Donald Trump obviňuje média pravidelně ze lží a šokující zprávy o jeho administrativě se objevují s pravidelností figurek na Pražském orloji. Pro lepší představu dopadu zprávy je proto užitečnější vzít si standardnějšího obyvatele Bílého domu. Kdyby se před několika lety pokoušel například Barack Obama soudně bránit tomu, aby o něm vyšla kniha i pouhé úryvky, vyvolalo by to nejspíš otázky, co se snaží prezident ututlat. Přesně to se stalo Jackie Kennedyové. Soudní spor z knihy udělal hit, první náklad se podobně jako u Fire and Fury zcela vyprodal a během několika měsíců zmizel z pultů milion výtisků.

Spor měl ale ještě jeden dopad. Podle průzkumu veřejného mínění roku 1967 se kvůli němu zhoršilo mínění o Jackie Kennedyové u každého třetího Američana. A legendární první dáma z bitvy o knihu vyšla s pověstí nepřátele svobody tisku. Alespoň toho se ale Donald Trump nejspíš obávat nemusí.  

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít