Český dvorek vlasteneckých stran je přeplněný
Do tábora stran, které se označují jako vlastenecké a odmítají údajný diktát Evropské unie – nyní zejména v oblastech migrace a zelené politiky – po volbách do Evropského parlamentu (EP) u nás přibyla strana Motoristé sobě. Ta v koalici s hnutím Přísaha skončila ve volbách třetí.
Průzkumy stranických preferencí v příštích měsících ukážou, zda se jedná jen o kometu, která zmizí, anebo o novou stálici na české politické scéně. Zdá se ale, že v osobě volebního lídra této koalice, Filipa Turka ze strany Motoristé sobě, našel tábor vlasteneckých a protestních voličů novou hvězdu, která z českého politického nebe hned tak nezmizí.
To je nemilá zpráva zejména pro lídry dalších vlasteneckých a protievropských stran, protože v této části politického spektra u nás je už docela plno. Najdeme tam jak SPD Tomia Okamury, tak Trikolóru v čele se Zuzanou Majerovou, plus tříšť menších mimoparlamentních stran. A na voliče těchto stran také nově míří v podobě posunu ke konzervativnímu nacionalismu hnutí ANO Andreje Babiše.
Mezi subjekty, které uspěly v evropských volbách, patří i koalice Stačilo!, v jejímž čele stála předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná. Program této koalice byl samozřejmě kořeněn i tématy, která tradičně zvedají levicové strany, ale v obecné rovině i tento subjekt patří do rodiny vlasteneckých, euroskeptických stran.
Nepříjemná zpráva pro ANO
Nabídka v této části politického spektra tak začíná převyšovat poptávku. Podíváme-li se do české politické historie po roce 1993, zjistíme, že strany patřící ke krajní pravici a levici měly ve Sněmovně po každých volbách dohromady patnáctiprocentní až dvacetiprocentní zastoupení.
Motoristé mu konvenují, Šlachtu by překousnul. ‚ODS by Turka měla přibrat k sobě do frakce,‘ radí Zahradil
Číst článek
Jinými slovy: v české společnosti setrvale podporuje nesystémové strany, hlásící se k protievropské a nacionalistické politice, zhruba pětina voličů.
Součet výsledků stran tohoto typu, které se v posledních eurovolbách probojovaly do EP, je sice okolo 25 procent, jenže eurovolby se liší od těch sněmovních. Slouží často k tomu, aby voliči protestovali proti vládě, která je zrovna u moci, zatímco ve volbách sněmovních si lidé musejí umět představit, že strana, kterou volí, bude součástí vlády.
Podpora pro krajně levicové a krajně pravicové strany se tak nejspíš vrátí v součtu tam, kde dlouhodobě byla: tedy k 15 až 20 procentům.
Úspěch Motoristů sobě je v tomto kontextu nepříjemnou zprávou pro SPD a Trikolóru. Okamura vybudoval SPD jako vůdcovskou stranu postavenou na jeho charismatu. Nyní se musí obávat, že se v osobě Turka objevil politik, který se může ukázat jako ještě lepší prodavač politického zboží dlouho spojovaného u nás převážně s SPD.
Velké opoziční přeskupení? Eurovolby odstartovaly konkurz na budoucí nevěstu pro Babišovo ANO
Číst článek
Případný politický vzestup Turka je ovšem nepříjemnou zprávou i pro ANO. Jeho lídr Andrej Babiš lovil v posledním roce s jistým úspěchem i ve vodách krajní pravice. Turek je ale politický fenomén, jenž by mohl voliče krajní pravice, kteří přeběhli k Babišovi, přitáhnout k sobě.
Pro ANO není dobrou zprávou ani úspěch koalice Stačilo! Voličskou základnu ANO tvoří nemálo bývalých komunistických a sociálně demokratických voličů, které by oživená postkomunistická levice mohla lákat. Otázkou přitom je, jak moc by Konečná stála o případnou koaliční spolupráci s ANO poté, co se programově posunulo ke konzervativnímu nacionalismu, aby oslovilo nejen voliče krajní pravice, ale i Občanské demokratické strany.
Jinými slovy: na dvorku vlasteneckých stran je těsno, a jejich souboj o voliče může brzy přerýsovat tu část politické scény, která stojí v opozici vůči současné vládě.
Autor působí na New York University Prague
NATO, nebo evropská armáda?
Jan Vávra
Česko je země šťastných lidí příšerně naštvaných na stát
Petr Honzejk
Jak turecký prezident vystupuje z autobusu
Jan Fingerland
Kreml vede boj za své ještě nenarozené vojáky
Alexandr Mitrofanov