Česko-německé vztahy by po německých volbách mohl ohrozit spor o jadernou energii
Němečtí voliči od nedělního večera vědí, že volby do jejich parlamentu dopadly hodně těsně a že označit někoho za jasného vítěze v podstatě není možné. Úplně překvapeni být ale nemohli. Už poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné před hlasováním ukazovaly, že rozdíly mezi vedoucími sociálními demokraty a druhými křesťanskými demokraty se pohybují v rámci statistické chyby.
Kdo ale povede jejich příští vládu, tak zůstává po německé volební neděli nejasné. S trochou nadsázky by se dalo říct, že o co nudnější byla volební kampaň, kde se řešily často podružnosti, osobní přehmaty lídrů namísto toho, aby se debatovalo o budoucím směřování země, o to napínavější bude povolební vyjednávání.
Robert Schuster: Po německých volbách může česko-německé vztahy zatížit spor o jádro
Ať už nakonec povládne v Berlíně jakákoli konstelace, přímé a bezprostřední dopady na vztahy mezi Českem a Německem to mít nebude.
Ty časy, kdy tomu bylo opačně, patří naštěstí minulosti. Což je i zásluha husté sítě kontaktů na nejrůznějších úrovních, které se mezi našimi zeměmi dokázaly vytvořit a které naštěstí neoslabila ani covidová pandemie, včetně krátkodobého faktického uzavření našich společných hranic.
I tak ale nebude od věci, sledovat zpovzdálí, jak se budou v Berlíně věci vyvíjet. Po odchodu Angely Merkelové, která měla k našemu regionu osobní vztah, totiž nastane v budoucí vládě s největší pravděpodobností i generační obměna.
Vítězové a poražení německých voleb: historický průšvih CDU/CSU, Scholzův triumf i oslabení extrémů
Číst článek
Mohou v ní pak zasednout ministři, kteří na nás nebudou pohlížet s nějakým sentimentem kvůli tomu, že jsme byli po dobu čtyř desítek let na špatné straně železné opony a nebudou nám ochotni leccos prominout. Naopak, budou se ptát, jestli to myslíme s členstvím v Unii vážně.
Klíčoví Zelení
Takže budou třeba i daleko pečlivěji sledovat všechny náznaky, pokud by se u nás věci nevyvíjely z jejich pohledu správným směrem.
Pokud by například někoho po našich volbách napadlo systémovými kroky zasahovat do nezávislosti justice, jak se to stalo v Polsku, či pokoušet se omezit prostor pro činnost nezávislých sdělovacích prostředků, což se stalo v případě Maďarska.
Budoucí vládní garnitura v Německu nemusí mít smysl pro jemné detaily a může mít tendenci házet nás do jednoho pytle s „polskými a maďarskými potížisty“.
Průzkum: Většině Němců se nebude stýskat po Merkelové. Postrádat jí budou příznivci CDU/CSU
Číst článek
Bude tedy jen na nás a našich politických představitelích ukázat, že jsme jiní. V tom bude spočívat i naše šance ukázat se jako partner, který má zájem na konstruktivních řešeních a nebude hned ke všemu říkat ne.
Přesto tu ale bude jedno téma, které by se mohlo stát potenciálním zdrojem sváru mezi Prahou a Berlínem. Mnohé totiž nasvědčuje tomu, že klíčovou roli v budoucí německé vládě budou hrát Zelení.
Ti postavili svou kampaň na závazku dosáhnout klimatické neutrality ještě rychleji, než se dosud počítalo. To bude mít v neposlední řadě vliv i na německý automobilový průmysl, včetně jeho českých odnoží a dodavatelů.
Zároveň také chtějí Zelení přejít na elektrickou energii vyrobenou výlučně ze zelených zdrojů daleko dřív, než plánovala končící vláda. Z jejich pohledu ovšem k zeleným zdrojům rozhodně nepatří jaderné elektrárny.
U nás naopak panuje konsenzus napříč politickým spektrem, že ambiciózní klimatické cíle můžeme dosáhnout pouze, když po odpojení tepelných elektráren spalujících uhlí bude tvořit páteř našeho energetického mixu proud vyrobený v jaderných reaktorech.
Není to nepřekonatelný rozpor, který se tu rýsuje na obzoru, jenom bude vyžadovat z obou stran ochotu se dohodnout a také určitou dávku diplomacie.
Autor je komentátor Lidových novin
Stínová flotila pomáhá ruské ekonomice
Libor Dvořák
Hledá se vrah
Iva Pekárková
‚Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet…‘
Petr Fischer
Bylo to rychlé. Syrští povstalci získávají mezinárodní legitimitu
Jan Fingerland