Uhelné elektrárny mohou být do roka v minusu. I ČEZ pak bude pod tlakem je odstavit, míní novinář
Výroba elektřiny z uhlí se nevyplácí, přiznává podnikatel a majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač a zvažuje uzavření elektráren v Počeradech a Chvaleticích. „Je možné, že při současném vývoji, který je pozitivní, protože cena elektřiny klesá, se některé elektrárny mohou za rok či dva dostat do minusu,“ soudí v pořadu Interviw Plus novinář Jiří Nádoba ze serveru Seznam Zprávy.
Obecně podle něj platí, že čím modernější elektrárna, tím je efektivnější a ziskovější, takže může provoz udržet déle. Tykač ale podle Nádoby vsadil na nákup těch starších a dosluhujících s tím, že závislost na uhlí ještě nějakou dobu potrvá.
Poslechněte si Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Jiří Nádoba, reportér serveru Seznam Zprávy
„Plánem bylo risknout špinavou pověst, které se velké korporace brání, a vydržet to s nimi, co to půjde. Každý další rok je z pohledu provozovatelů dobrý. Uvidíme, kolik jich ještě bude,“ uvádí.
Česko je velkým vývozcem elektřiny, zhruba třináct procent vyprodukované elektřiny se vyváží. Bez elektráren Počerady a Chvaletice se tak Česko v celoroční bilanci obejde, háček je ale v tom, že uhelné elektrárny jsou zapotřebí v zimních měsících.
Největším výrobcem energie z uhlí, které má v energetickém mixu podíl více než 40 procent, je polostátní ČEZ. Ten se ale musí chovat podle zákona o obchodních korporacích a minoritní akcionáři pak mohou právem namítat, že by neměl provozovat ztrátovou výrobu jen proto, že to chce stát. Ten počítá s koncem uhlí až od roku 2033.
Cena za členství
Provozovatelé fosilních zdrojů naléhají na stát, aby u Evropské komise podobně jako Německo nebo Polsko dojednal výjimku pro některé provozy, aby mohly sloužit jako rezerva. Za tuto zálohu by ale stát musel platit.
„Bude to možná první velký střet v tom, jaké benefity Česku přináší členství v Evropské unii a čím musí přispět.“
Jiří Nádoba
„Jeden člověk z oboru mi to popisoval tak, že je potřeba platit za to, aby sanitky byly připravené v garáži, a když budou muset vyjet, aby jim někdo zaplatil. Je s podivem, že jsme tu roky měli uhelnou komisi, píší se energetické koncepce a klimatické plány, ale tomuhle problému se autoři vždy vyhýbali. Teď už se tomu nevyhneme,“ upozorňuje Jiří Nádoba.
Před válkou na Ukrajině se počítalo s tím, že záložním zdrojem budou plynové elektrárny, dokonce se připravovala přeměna uhelných elektráren. Po období nejistoty ohledně dovozu plynu se dnes situace uklidnila, vše ale nabralo zpoždění.
Síkela chce dosáhnout odchodu od uhlí v energetice. Miliardář Tykač zvažuje uzavření dvou elektráren
Číst článek
„Bude třeba je urychlit, možná k tomu i firmy motivovat. Možná to zařadit do záchranných plánů, uvidíme. Všechno je otevřené, teď se to bude připravovat. Je nejvyšší čas,“ zdůrazňuje.
Podle Nádoby hrozí, že se z konce uhelných elektráren a vůbec Green Dealu stane předvolební téma. Současná i předchozí vláda problém odsouvaly a tvářily se, že neexistuje.
„Bude to možná první velký střet v tom, jaké benefity Česku přináší členství v Evropské unii a čím musí přispět. Nejsem si úplně jist, jestli je na to česká veřejnost připravená. Většinový hlas je spíš takový, že Green Deal je nesmysl a že si energii zbytečně zdražujeme, aniž bychom věděli proč,“ poznamenává.
Poslechněte si celý rozhovor v audionahrávce v úvodu článku.
