Škrtat plošně je jednodušší než lidem říct, že něco nebude, tvrdí Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) začne jednat s členy vlády o škrtech na příští rok. Už teď je jisté, že oproti plánu bude muset někde ušetřit aspoň 25 miliard korun. Růst ekonomiky zpomaluje. „Už dříve jsme upozorňovali, že by si vláda měla vyhodnotit udržitelnost všech slibů, až přijde ochlazení, které dříve či později zákonitě přijít musí,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál člen Národní rozpočtové rady, ekonom Jan Pavel.
Musí podle Vás opravdu ministryně financí příští rok škrtat v rozpočtu? Co je tím hlavním důvodem?
Je to zpomalení očekávaného růstu hospodářství o půl procenta na 2,5 procenta meziročně. Daňové příjmy tedy neporostou tak rychle, a pokud má být dodržen schodek státního rozpočtu 40 miliard korun, tak nemohou růst tolik ani výdaje. 2,5 procenta je ale stále solidní růst. Ekonomika je pořád v dobrých časech. Škrty nebo spíše pomalejší růst výdajů je tedy důsledkem toho, že výhled byl příliš optimistický.
Kde chce Schillerová škrtat? Doprava by přišla o devět miliard, životní prostředí o víc než třetinu peněz
Číst článek
O ochlazování ekonomiky se mluví už dlouho. Nebyla chyba čekat pořád tříprocentní růst HDP?
Optimističtější růst vykazovaly téměř všechny instituce. Tady bych určitě ministerstvu financí nenasazoval psí hlavu.
Nepřehnala zároveň vláda svůj optimismus, i pokud jde o splnění slibů, komu všemu dá peníze, a teď na to prostě nemá a musí škrtat?
Když nebudu počítat pozdější sliby vlády, jako třeba školní obědy zdarma, se kterými se opravdu nepočítalo, tak většina slibů byla zarámovaná těmi třemi procenty růstu ekonomiky. Nicméně my jako Národní rozpočtová rada jsme už dříve říkali, že i u těch slibů, které se objevily na konci roku 2017, se opravdu má vyhodnotit jejich udržitelnost. Jestli budou splnitelné, až přijde ochlazení ekonomiky, protože to zákonitě přijde. Neříkám, že příští rok, může to být později. Další věc je, že se nyní bavíme o udržení schodku rozpočtu 40 miliard. Máme ho v dobrých časech, takže sám o sobě je mírně řečeno tento schodek problematický.
Je tedy podle vás reálné, aby se dále přidávalo na důchodech 900 korun ročně, jak chce ministerstvo práce, aby rostly platy státním zaměstnancům, platila se delší nemocenská a tak dále?
Osobně říkám, že si to musí rozhodnout vláda. Jestli chce někomu přidat, tak buď musí zvýšit daně, aby na to měla, nebo tento výdaj vezme z nějaké jiné položky. Z hlediska střednědobé udržitelnosti rozpočtu státu je klíčové, aby se v současné době nezvyšoval schodek. Protože to není ekonomicky racionální.
Schillerová rozjíždí jednání o rozpočtu na příští rok, chce snížit výdaje na zaměstnance
Číst článek
A je podle vás ekonomicky racionální třeba trvat na miliardových výdajích na slevy jízdného, když se má někde jinde škrtat?
Vláda si musí udělat rozvahu. Jestli vydává šest miliard na slevy (kolik stát zaplatil na kompenzacích dopravcům, najdete zde), tak by se měla zamyslet, jestli to za to stojí nebo jestli by tyto peníze neměly spíš větší smysl jinde. Nebo například dává několik miliard do stavebního spoření. Ne že bych navrhoval zrovna tyhle uvedené příklady rušit, ale prostě jsou položky, kde si vláda musí říct, co za to společnost dostává. Samozřejmě jsou tyto selektivní škrty obtížnější než plošné. Protože to znamená udělat nepopulární opatření a lidem říct, že něco nebude. Pokud tedy ovšem vláda nechce zvyšovat daně. Zdá se ale, že zatím touto cestou jít nechce.
Na druhou stranu spíše to vypadá na ty plošné škrty. Šéfka státní pokladny navrhuje třeba snížit rozpočet ministerstva pro místní rozvoj o polovinu, o čtvrtinu ubrat ministerstvu dopravy...
Důležité je, jestli jsou finance v rovnováze. Pokud jsou zdroje, tak je na vládě, na co je vydá. My jako Národní rozpočtová rada ale upozorňujeme na to, že investiční aktivita státu je pod dlouhodobým průměrem. Pořád se bavíme o běžných výdajích. Pokud ale budeme dlouhodobě držet investice pod průměrem, podkopáváme si dlouhodobý růst. Proto se domnívám, že by se škrty měly investicím vyhnout.
Rozpočet neskončí v krásných kladných číslech, řekla Zamrazilová. Schodek 40 miliard je reálné dodržet
Číst článek
Ale to riziko tady je, když se má škrtat devět miliard korun u ministerstva dopravy, které platí investice.
Pokud má dojít k uzavření mezery mezi Českou republikou a západní Evropou, tak to bez vyšších investičních výdajů nepůjde. Česko nemá dostatečnou především dopravní, ale ani ostatní infrastrukturu. A situace je nyní taková, že úroveň investic je pod desetiletým průměrem. Tedy investuje se méně než v roce 2007 či 2008. Důvody jsou různé, třeba složité stavební řízení. Ale na centrální úrovni je prostě i nižší objem peněz.
Zmiňoval jste, že kdyby chtěla vláda udržet všechny výdaje, musí zvýšit daně. Kabinet se ale zavázal k daňové reformě, aby je naopak snížil. Je to tedy už passé?
Z hlediska selského rozumu, když ekonomika neroste tak rychle, že musím škrtat a ještě mám schodek 40 miliard, tak tam nějaký prostor na snižování příjmů z daní nevidím. Navíc Česká republika má daně z příjmu fyzických osob už nyní oproti západní Evropě dost nízké. Nemalá část domácností neplatí díky slevám a odpočtům žádné daně.