Růst ekonomiky zpomaluje a Česko se Schillerové musí připravit na takzvané měkké přistání. Už dříve proto navrhla snížit počet státních zaměstnanců o desetinu. Ve státní správě je podle ní po odečtení míst ve školství a bezpečnostních sborech téměř 7000 neobsazených míst.

Na vedoucího pak připadá zhruba pět zaměstnanců. Právě tady vidí možný prostor pro úspory.

„Možná máme více náčelníků a málo indiánů. To mi také připadá na zamyšlení, zda stát potřebuje takovou strukturu. Poukázala jsem na to, že máme 12procentní neobsazenost. Vím, že vždy nějaká neobsazenost bude, máme ženy na mateřské, máme dlouhodobě nemocné, vždy musíme počítat s přirozenou fluktuací kolem tří, maximálně pěti procent, ale 12 procent je pro mě alarmující číslo,“ říká Radiožurnálu ministryně.

Schillerová dodává, že desetiprocentního snížení výdajů na zaměstnance by některé úřady mohly dosáhnout až během dvou nebo tří let. Ke spolupráci při vyhledávání míst, která by bylo možné zrušit, ministryně vyzvala také odbory. 

S tím nesouhlasí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Tady si paní ministryně financí trošku neuvědomuje znění zákonů v České republice, protože ona by měla být tou aktivní v této věci a vyzvat odbory k jednání, protože musí projednat tyto věci před přijetím rozhodnutí zaměstnavatele,“ vysvětluje.

„Jestli chce jít paní ministryně financí příkladem ve snižování, tak předpokládám, že vládě navrhne snížení počtu ministrů vlády České republiky, když to chce brát plošně, tak jak to na počátku zaznělo,“ dodal.

Růst důchodů

Podle vládní ČSSD není možné seškrtat desetinu zaměstnanců, protože by to prý ohrozilo fungování státní správy. Revize sociální dávek, kterou Schillerová požaduje, pak podle sociální demokracie může ušetřit maximálně několik miliard. Ministryně financí také prosazuje zvýšení penzí od ledna nanejvýš o 750 korun.

S jakými prioritami půjde do vyjednávání ministerstvo práce? „Je to zálohované výživné, je to navýšení rodičovského příspěvku, kde je zhruba 11 miliard, v jaké výši budeme valorizovat důchody. Já si myslím, že poměr k průměrné mzdě je velmi nízký, takže si myslím, že 900 korun, které jsme navrhovali, by byly žádoucí pro seniory,“ přiblížila pro Radiožurnál sociálnědemokratická šéfka resortu Jana Maláčová.

Zásah do investic

Vláda by podle doporučení Národní rozpočtové rady neměla v následujících dvou letech překročit plánovaný deficit rozpočtu 40 miliard korun. Případné úspory by navíc neměly jít na úkor investic. Ty jsou přitom podle člena rady Jana Pavla dlouhodobě poddimenzované.

„Problém s těmi nízkými investičními výdaji je ten, že ony do značné míry ovlivňují dlouhodobý růst. Pokud dojde k těm škrtům nebo k omezení růstů, je nutné, aby se dodržel deficit, ale nedoporučujeme, aby se to týkalo investičních výdajů,“ říká Pavel.

Resort financí chtěl podle pracovního dokumentu pro jednání koalice, který má Radiožurnál k dispozici, sebrat ministerstvům a dalším státním institucím v příštím roce zhruba 25 miliard korun.

Někteří ministři už dali najevo, že by to bez zásahu do investic nešlo – například šéfka resortu pro místní rozvoj Klára Dostálová nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za hnutí ANO). Úspory bude řešit také koaliční rada. Sejít by se měla 18. března.

Obavy o kondici státních financí vzbudila únorová čísla, kdy se na konci měsíce dostal státní rozpočet do schodku zhruba 20 miliard korun. Loni byl přitom ve stejném období v přebytku téměř devět miliard.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít