Pro 500miliardový deficit není důvod. Propad příjmů není tak výrazný, tvrdí ekonom Táborský
Až 500 miliard korun by mohl dosáhnout letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna už dvakrát letošní návrh vlády na zvýšení deficitu schválila. Byl by půlbilionový schodek pro ekonomiku rizikový, nebo jde o neškodné opatření v postkoronavirové krizi? Ekonomové František Táborský a David Marek se v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus shodli, že je potřeba tak vysoký deficit jednoznačně odůvodnit.
„Takový schodek by byl akceptovatelný, kdyby bylo jasné, na jaké účely tyto prostředky budou použity, a šlo o schodek jednorázový,“ říká v pořadu Pro a proti ekonom David Marek ze společnosti Deloitte.
Je půlbilionový schodek státního rozpočtu, který navrhuje vláda, rozumný a udržitelný?
Ekonom František Táborský z Komerční banky souhlasí, že záleží na tom, kam peníze půjdou. „Pokud výhled bude pozitivní pro následující roky, tak to pro trhy ani ekonomiku nebude problém.“
„Ale v tuto chvíli nevidíme důvody, proč by deficit měl být tak vysoký. Viděli jsme výsledky rozpočtu za květen a výdaje v podstatě nerostou nad rámec čísel před krizí. Ani na příjmové straně propad není tak výrazný.“
„Připadá mi, že si ministerstvo vytváří polštář do budoucna... Vláda by se měla soustředit naopak na to, aby už představená opatření dotáhla do konce a vyladila potíže, než aby přicházela s dalšími opatřeními,“ dodává Táborský.
Stovkami miliard se tady jen hází
Marek by uvítal, kdyby za rozpočtovými čísly stály konkrétní programy a výdaje. „V pozici ministra financí bych požádal sněmovnu o sumu peněz a zároveň předložil účtenku, za co vlastně peníze hodlám utratit.“
‚Mohlo by to být až 500 miliard korun.‘ Schillerová připustila, že schodek rozpočtu se ještě zvýší
Číst článek
„Měli bychom mít co nejaktuálnější makroekonomickou prognózu, o kterou bude opřený předpoklad příjmů veřejného sektoru. Máme mandatorní výdaje a diferenční kroky vlády, takže bychom se měli pohybovat v odborné rovině, a ne házet do éteru stovky miliard.“
„Chtěl bych jasně vědět, za co peníze budou utracené. V záloze bych měl také plán, který by ukazoval, jak tyto prostředky vrátím, umořím a tak vrátím vývoj státního dluhu na udržitelnou trajektorii. Abychom věděli, že i když si teď půjčíme takovou sumu peněz, neohrozí to stabilitu veřejných financí České republiky,“ vysvětluje Marek.
Podle Táborského se mění obraz veřejných financí České republiky. „Ještě před krizí jsme byli v podstatě jednička v Evropské unii a v tuto chvíli se otáčíme přesně na druhou stranu žebříčku.“
Dluhy Česka jsou proti unijním státům velmi nízké. „Ale problém je v trajektorii do budoucna. Tento krok se nesmí promítnout do dalších let. Peníze nesmí jít na opatření, která nesouvisí s podporou ekonomiky, a nad tím je teď otazník,“ shrnuje František Táborský.
„Měli jsme to štěstí, že nám dluh v relaci k hrubému domácímu produktu klesal... V okamžiku, kdy máte rostoucí trajektorii vládního dluhu, tak je jen otázka času, kdy dojde ke zhoršení ratingu země, zvýšení nákladů na státní dluh, a už se vezete ve spirále,“ varuje David Marek.
