Ministerstvo financí (MF ČR) na konci srpna předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2023, který počítá s deficitem 270 miliard Kč. Ve srovnání s aktuálním rokem, kdy se předpokládá deficit 330 miliard Kč, jde podle rady jen o opticky významný posun. „Při podrobnějším pohledu nelze o významnějším zlepšení situace hovořit,“ uvedla rada.

Rada zdůraznila, že návrh neobsahuje všechny očekávané výdaje (úsporný energetický tarif, růst platů státních zaměstnanců), což představuje významné riziko dalšího navýšení deficitu.

Předložený materiál také dále ukazuje na to, že celkový deficit sektoru veřejných institucí s takto schváleným rozpočtem se ve srovnání s očekávaným výsledkem letošního roku téměř nezmění a bude stagnovat kolem 3,8 procenta HDP.

Také zlepšení v klíčovém ukazateli strukturálního salda bude podle predikce MF ČR spíše kosmetické (z minus 3,1 procenta HDP na minus 3,0 procenta HDP).

Podle rady je ale alarmující fakt, že rozpočtový výhled na roky 2024 a 2025 nepřináší žádnou významnější redukci nerovnováhy veřejných financí, neboť strukturální deficit konzervuje na úrovni 2,9 procenta HDP.

Konsolidace rozpočtů by měla být prioritou

Rada se domnívá, že i přes složitou mezinárodní situaci by měla konsolidace veřejných rozpočtů být jednou z vládních priorit.

„Je zřejmé, že si energetická krize a související aspekty vyžádají intervenci ze strany veřejných rozpočtů. Nicméně je nutné, aby vždy šlo o jednorázová a přechodná opatření, která nebudou směřovat k dalšímu prohlubování strukturálního deficitu,“ uvedla rada.

Zároveň rada míní, že by měly být k těmto jednorázovým opatřením hledány v maximální možné míře i jednorázové příjmy, což by vedlo ke snížení dynamiky růstu vládního dluhu.

Zde zmínila diskutovanou daň z neočekávaných zisků, kterou rada považuje v současné ekonomické situaci za vhodné řešení, neboť nemá při správném nastavení významnější tlumící efekt na ekonomický výkon.

Vedle řešení aktuálních problémů souvisejících s energetickou krizí by podle rady měly být zpracovány návrhy na posílení příjmové strany veřejných rozpočtů. „Stále platí několikrát deklarovaná teze, že konsolidace českých veřejných financí si vyžádá navýšení daňové zátěže,“ uvedla rada.

Dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku z podzimu 2020 (zrušení zdaňování superhrubé mzdy a růst slevy na poplatníka) není totiž podle ní možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by se výrazně nesnížily výdaje v největších výdajových blocích, jimiž jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít