Je to druhotný efekt umělého oslabení koruny. Podle prognózy České národní banky má v příštím roce zvýšit inflaci z původně předpovídaných 0,6 procenta na 1,3 procenta. U dluhopisů se první dva roky připisuje jen půl procenta, takže jsou ztrátové.

Výnos roste v čase a vyšší inflace pro jejich držitele znamená, že je musí držet po celou dobu jejich splatnosti. Rozdílných sedm desetin procentního bodu představuje v prvním roce této investice pokles. Na každých sto tisíc připadá ztráta 800 korun.

Na straně druhé, kdyby peníze ležely na běžném účtu v bance, bude hypotetická ztráta ještě vyšší - 1300 korun.

Výjimkou jsou protiinflační dluhopisy, které vložené prostředky zhodnocují právě o míru inflace a o bonus ve výši 0,5 procenta. Držitelé ostatních typů dluhopisů musí vydržet do konce jejich splatnosti, pak by se vložené peníze měly reálně zhodnotit, pokud inflace nebude nějak překvapivě vysoká.

Držitelé protiinflačních dluhopisů získají bonus, který jde ze státního rozpočtu. Pro ten má vyšší inflace nepříjemný dopad - náklady státního rozpočtu se zvýší, když se z něj bude muset na protiinflačních dluhopisech zaplatit více peněz.

Protiinflačních dluhopisů ministerstvo financí v poslední emisi prodalo za 1 miliardu a 400 milionů korun, z dřívějších emisí mají lidé a neziskové organizace mezi sebou protiinflační dluhopisy za zhruba 2,5 miliardy korun.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít