Energetická krize? Německo se připravuje na léta strádání, Rakousko je naopak v klidu
Mezi Rakouskem a Německem se otevírá propast v postoji k možnému vypnutí dodávek ruského plynu. Zatímco Berlín Němce připravuje na léta strádání, Vídeň Rakušany naopak uklidňuje. Rakouský deník Die Presse v souvislosti s napjatou hospodářskou situací ve svém komentáři píše, že jedno je jisté – ruský prezident Vladimir Putin obě země do své války přinejmenším na hospodářské frontě už dávno zapojil.
„Může se stát, že pro Rakousko nakonec dopadne všechno dobře. V zimě bude dostatek tepla pro obyvatele a Kreml dodrží své závazky. Nikdo z Rakušanů nemusí vybalovat teplé deky,“ prohlásil nedávno v jednom rozhovoru rakouský ministr hospodářství Martin Kocher.
Spolkový kancléř Rakouska Karl Nehammer na posledním bruselském summitu Evropské unie zase uklidňoval, že alpská republika do ruské války na Ukrajině zatažena nebude.
Ten, kdo reakci Vídně pozoruje z Berlína, se tak možná ptá, jestli je vnímání vážnosti situace v obou zemích skutečně tak odlišné.
Německo vs. Rakousko
V Německu ministr financí mluví o minimálně pěti letech strádání. Ministr hospodářství zase Němce připravuje na válečnou ekonomiku a říká, že by měli vytáhnout hrubé ponožky.
Možnost, že by Rusko v červenci vypnulo kohoutky s plynem se v Berlíně jeví jako nejhorší a zároveň možný scénář.
„Zvládnutí situace bude vyžadovat úsilí, země musí oživit ducha solidarity a stát pospolu,“ vyzýval německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Svými slovy podle deníku Die Presse pojmenoval zásadní rozdíl v postojích Rakouska a Německa.
Vláda ve Vídni se totiž na rozdíl od svých německých kolegů zdráhá obyvatelům vysvětlit, že Putin je do války zatáhl už dávno. Je to tím, že jednu z válečných front tvoří také hospodářství a energetika.
25:56
Největší nesoulad vidím v tom, co kancléř Scholz tvrdí, a co pro Ukrajinu dělá, říká politolog Aslan
Číst článek
Ale i kdyby se konflikt těchto oblastí nedotýkal, v případě pádu německého hospodářství by se na pokraji vážné krize záhy ocitlo i Rakousko.
Nicméně nikdo neví, co přesně se stane, pokud Rusové opravdu Německo od dodávek plynu odstřihnou. Jasné je pouze to, že před třemi lety, kdy se v Evropě vypracovávaly nouzové plány pro dodávky této suroviny, na takovou alternativu nikdo nemyslel.
V tomto duchu si stěžuje ministr Habeck, který se prý poslední měsíce nezabývá ničím jiným, než jak by mohlo Německo fungovat bez ruského plynu.
Robert Habeck říká, že neřeší ani tak možný pokles blahobytu, který by po uzavření plynovodu Nord Stream 1 nastal a který německá politická scéna považuje za nevyhnutelný.
Spíše mu jde o záchranu země před kolapsem, pochopení komplikovaných dodavatelských řetězců a definování hospodářských odvětví, která mohou být obětována ve prospěch zvládnutí situace.
Vídeň to tak černě nevidí
Rakouští představitelé to nevidí tak černě. Opakují, že ruský plyn do Evropy stále proudí a je možné vytvářet dostatečné rezervy. Německý ministr však upozorňuje, že problematický není aktuální okamžik, ale výhled do budoucna.
Putin podle něj vede válku s nejmocnější evropskou ekonomikou a Rusko kvůli sankcím nemůže vydělané peníze utrácet. „Proč by se tedy mělo bát Evropu od plynu odpojit,“ zamýšlí se Habeck.
Die Presse podotýká, že Rakousko je zásobované plynovodem Nord Stream 1 stejně jako Německo. Právě proto se na investicích do výstavby paralelního produktovodu Nord Stream 2 podílel také rakouský koncern OMV.
Plyn nakoupený správou hmotných rezerv je už v zásobnících v Česku. Stál 8,5 miliardy korun
Číst článek
Tento projekt však podlehl sankcím. První z plynovodů čeká od 11. července každoroční údržba, která je obvykle spojená s desetidenní odstávkou.
Ruský Gazprom už přitom v červnu výrazně omezil dodávky plynovodem Nord Stream 1, což odůvodnil zpožděním při opravě zařízení firmy Siemens Energy. Německý ministr Habeck to označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu.
Berlín se teď bojí, že provoz plynovodu se po údržbě pod záminkou technických problémů už plně neobnoví. Putinovi by to mohlo vyhovovat, protože by mohl poukázat na existující alternativu v podobě souběžného Nord Streamu 2, který ovšem Západ zprovoznit nechce.
Je zřejmé, že pokud by se tok plynu z Ruska do Německa zastavil, postihlo by to i Rakousko. I kdyby na tom republika pod Alpami se stěžejní surovinou nebyla tak špatně jako Německo, existuje zde podstatný ekonomický aspekt věci.
Německo je totiž největším obchodním partnerem Rakouska. Pokud německé hospodářství poběží v nouzovém režimu, dotkne se to také exportního hospodářství alpské republiky, podotýká Die Presse.
Ne, že by vláda ve Vídni mohla situaci zásadně ovlivnit, ale přinejmenším by obyvatelům mohla říkat pravdu, dodává list. Ta zní, že nikdo v Evropě není v ukrajinské válce pouze divákem.
Putin má na mušce také Rakousko, které může zneužít k podkopání evropské jednoty. Je potřeba přiznat si, že zrovna rakouská politika byla v minulosti k vlivům ze strany Kremlu otevřená.
Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich.
