Eurozóna možná zatáhne za dluhovou brzdu
Země platící eurem možná po vzoru Německa zavedou institut takzvané dluhové brzdy. Prosadit by ji chtěl předseda skupiny ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.
Jak v rozhovoru pro německý list Rheinischer Merkur doplnil, dluhová brzda, kterou prosadila bývalá velká koalice kancléřky Angely Merkelové, umožňuje vládě půjčit si maximálně 0,35 procenta HDP. Navíc ji nutí aby každý rok snížila objem půjček, které si bere, o 0,2 procenta. A to Juncker označil za sympatické.
Ředitel penzijního fondu ING a bývalý český ministr financí Jiří Rusnok vysvětluje, že 'dluhová brzda' je komplexní mechanismus, zabudovaný do německých zákonů, který omezuje možnosti státu dále se zadlužovat a dokonce ho nutí v určitém časovém horizontu začít snižovat své dluhy.
Dluhová brzda ovlivní německý rozpočet na rok 2011. Limity na celkový objem půjček pak budou naplno platit od roku 2016.
"Na stavu německých veřejných financí by se to mělo projevit velice rychle," komentuje Jiří Rusnok,"Veřejné finance jsou vždy výslednicí nejen výdajů, ale i příjmů. A ty se odvýjejí od hospodářské konjunktury, takže je velmi těžké to v tuto chvíli odhadnout. V zásadě by to ale mělo znamenat, že Německo bude postupně směřovat k více a více vyrovnaným rozpočtům."
Dluhová brzda v eurozóně
Jiří Rusnok je ale toho názoru, že se zavedením 'dluhové brzdy' do eurozóny nebude souhlasit většina členských států. "Nicméně současný vývoj nám ukazuje, že těžko může euro dlouhodobě obstát bez větší koordinace fiskálních politik. Takže nějaká forma postupného tlaku na sjednocení rozpočtových politik eurozóny přijde určitě."
"Jedna věc je ale pravidlo a druhá jeho dodržování," podotýká Rusnok. Podle něj je pravděpodobnější, že země eurozóny budou muset podobná opatření dodržovat. "Pokud ne, tak se mi zdá, že si zde Německo pomaličku začíná vytvářet jistá zadní vrátka, která by teoreticky mohla spočívat v tom, že by jednoho krásného dne Německo z eurozóny vystoupilo."
Prvním krokem, aby se předešlo opakování řecké krize, by mělo být plnění stávajících pravidel eurozóny - tedy kritérium deficitu veřejného rozpočtu max 3%HDP a 60% celkového veřejného zadlužení k HDP. "Už jenom exekuce těchto pravidel by výrazně zlepšila ten stav ve kterém se eurozóna a její slabé články nacházejí," dodává Jiří Rusnok.
