Ekonomické informace 10. 6. 2003
Půjčit peníze začínajícímu podnikateli je nejspíš jen americký sen. Naše banky se do toho rozhodně neženou. Právě proto vznikl už před rokem na půdě ministerstva průmyslu a obchodu projekt Start 2003, který umožnuje zájemcům o podnikání získat dokonce bezúročný úvěr. Jeho splatnost je 6 let, u fyzických osob se ani nevyžaduje ručení.
Peníze jsou určeny především na investiční účely, podnikatel může dostat maximálně půl milionu korun. Jak dodává ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky Ladislav Macka, nezbytnou podmínkou pro získání úvěru je ale školení, ve kterém zájemce obhajuje svůj podnikatelský plán.
Stát loni do programu Start vložil 130 milionů korun a z fondů Phare k nim přibylo ještě dalších 50 milionů.
Královopolská strojírna Brno je připravena k privatizaci. Pětiletá restrukturalizace totiž skončila - akciová společnost Královopolská a její dceřinné firma Královopolská strojírna spolu zfúzovaly. Výběrové řízení na nového vlastníka podniku vyhlásí Fond národního majetku v nejbližší době a to bude opravdu poslední krok, tvrdí generálního ředitele brněnské strojírny Milan Rada.
V Poznani právě probíhá největší polský strojírenský veletrh. Pro české firmy, které hodlají vstoupit na polský trh je to ojedinělou příležitostí, jak se představit. V Polsku jdou přitom nejvíce na odbyt naše auta, traktory a turbíny. Jak dodává Martin Tlapa z vládní agentury Czechtrade, účast více jak 50ti čekých firem na veltrhu je dokladem toho, že naše podniky hledají nová odbytiště.
Český Fernet chce konkurovat ruské vodce. Plzeňský Stock totiž začíná se svým prvním vývozem hořké lihoviny do Ruska. K proniknutí na tento významný trh mu pomůže masivní reklamní kampan. Jak dodává ředitel marketingu Richard Švéda, Rusko se tak stane druhým nejvýznamnějším vývozním trhem Stocku Plzeň, hned po Slovensku.
Britové prozatím nepřijmou euro. Nebyly totiž splněny ekonomické podmínky, které ministr financí Gordon Brown pro vstup do eurozóny stanovil. Nejdůležitější podle něho je, aby se hospodářství Británie svou strukturou a vývojem přiblížilo k eurozóně. Jak řekla Irah Kučerová z Vysoké školy ekonomické v Praze, britská ekonomika si vede v mnoha ohledech lépe než země eurozóny.
Mimo eurozónu prozatím zůstává také Dánsko a Švédsko.
