Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Experti z Akademie věd zjistili, že chronický zánět urychluje vznik rakoviny. Teď chtějí mechanismus popsat a pochopit, a tím léčbu tohoto onemocnění zpřesnit a lépe zacílit.
„Tímto způsobem můžeme dopravit léčivo přímo k rakovině, jenom na místo, kde působit má,“ vysvětluje Milan Vrábel z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Nová studie od vědců ze Stanfordovy univerzity je první, která odhaluje, jak magnetická stimulace léčí těžkou depresi. Až dosud ale lékaři a výzkumníci nechápali, jak přesně technika ovlivňuje mozek.
Mozková mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás. Její výskyt u nás je dvakrát vyšší než v ostatních částech Evropy. Ať už jde o krvácivé projevy nebo projevy infarktu, je to vážná situace.
V delším střevě se lépe zpracovávají živiny ze stravy. „Nejde jen o jejich rozložení a natrávení, ale i o vstřebání do krevního oběhu,“ vysvětluje fyziolog Petr Zouhar.
U zdravého člověka by měla být hodnota glykémie, tedy cukru v krvi, do 5,6. Dostane-li se přes hodnotu sedm, jde už o diabetes 2. typu. Odborníci z laboratoře ale stále častěji vídají i prediabetes.
Vědci z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy pokročili ve vývoji léku proti vzácné a smrtící amébě Naegleria fowleri, která napadá mozky ryb a může nakazit i člověka.
Zakladatelé projektu Carebot usilovně pracují na vývoji umělé inteligence, která by v budoucnu mohla pomáhat po celém světě s vyhodnocováním rentgenových snímků.
V současné obě vědci hledají léčbu na více než šest tisíc vzácných onemocnění i v genetice. Jednou z mála vzácných nemocí, která dnes dá díky genové terapii léčit, je spinální svalová atrofie.
Vědci přišli na to, že s každým poklesem úrovně škodlivých látek ve vzduchu se u dětí o něco zvětšil objem plic. Pokud by se znečištění vzduchu nezměnilo, bylo by riziko poškození plic vyšší.
„Je velká různorodost mezi jednotlivými nádorovými onemocněními, ale současně také mezi pacienty, kteří trpí stejným onemocněním.To extrémně komplikuje léčbu,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková.
