Znečištěné ovzduší škodí růstu plic u dětí, zjistili vědci. Vyčištění vzduchu ale může poškození zmenšit
Snižování znečištění vzduchu přispívá k lepšímu růstu plic u dětí a dospívajících. S touto informací přišli vědci ze Švédska, kteří sledovali růst a vývoj plic u stovek dětí za posledních 20 let. Už dlouho experti vědí, že i malá koncentrace škodlivin ve vzduchu negativně ovlivňuje vývoj a růst plic. Nový výzkum ale ukazuje, že se to dá i napravit.
Výzkumníci z univerzity Institut Karolinska studovali vývoj plic dětí narozených ve Stockholmu v letech 1994 až 1996. Konkrétně porovnávali výsledky měření funkce plic v osmi, šestnácti a čtyřiadvaceti letech věku.
3:19
Sedm tisíc Čechů si ročně vyslechne diagnózu rakoviny plic. Jen 10 procent z nich nekouří
Číst článek
Nezaměřili se na konkrétní populaci - například na osoby s astmatem a dalšími onemocněními plic -, sledovali výsledky měření jednoduše u 1500 dětí bez ohledu na jejich zdravotní stav. Poté tato data srovnali s tím, v jakých oblastech děti žily a jak silné znečištění vzduchu v daných oblastech v průběhu let bylo.
Dlouhodobé úrovně znečištění ovzduší se během sledovaných let ve Stockholmu snížily. Podle jednoho z autorů studie, pediatra Erika Meléna za to může více faktorů. Především ale modernější automobily, které produkují méně škodlivin a obecně vývojem ekologičtějších technologií.
Pneumolog: Respirační obtíže má rok po covidu 10 % lidí. Nemají poškozené plíce, změnili si dechový vzor
Číst článek
Vědci přišli na to, že s každým poklesem úrovně škodlivých látek ve vzduchu se u dětí o něco zvětšil objem plic. Samozřejmě u toho brali v úvahu to, že děti rostou a s nimi se zvětšují i jejich orgány. Nezapomněli ani na škodlivé faktory, jako je kouření nebo onemocnění.
Růst vědci zaznamenali nad rámec očekávaného zvětšení objemu plic. Pokud by se znečištění vzduchu nezměnilo, u sledovaných jedinců by bylo o 20 procent vyšší riziko poškození plic.
Podle studie americké univerzity v Chicagu ve státě Illinois z roku 2019 ovlivňuje kvalita ovzduší všechny orgány v těle. Toxické látky ve vzduchu mohou dokonce přispívat k vývoji nemocí jako je cukrovka, demence, rakovina, onemocnění jater. Zároveň ale mohou negativně působit i na zdraví kostí a kůže, snižovat plodnost a ohrožovat vývoj plodu v děloze.
Lékaři v Motole poprvé v Česku transplantovali plíce pacientovi, kterému je poškodil covid-19
Číst článek
Závěr studie výzkumníci zveřejnili v jedno smutné výročí - před deseti lety totiž zemřela Ella Kissi-Debrahová. Devítiletá Ella byla prvním člověkem ve Velké Británii, který má v úmrtním listu uvedené znečištění vzduchu jako příčinu smrti. Ella trpěla těžkým astmatem - žila navíc v Londýně, v oblasti, kde znečištění vzduchu přesahovalo povolené limity.
To podle patologa ke smrti dívky přispělo. Uvedl také, že za její úmrtí můžou i úřady, které Ellině matce neposkytly potřebné informace o skutečném dopadu škodlivin ve vzduchu na zdraví dítěte. Její matka Rosamund Kissi-Debrahová se teď snaží spolu s aktivisty o to, aby úřady přijaly takzvaný Ellin zákon - tedy legislativu, která by čistý vzduch zahrnula do lidských práv.
