Rakovina vzniká rychleji při chronických zánětech. Výzkum trval čtyři roky, vědci vyvíjí přesnější léčbu
Chronický zánět spolu s dalšími genetickými změnami působí v těle jako hnací motor vzniku rakoviny. Zjistili to experti z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Na výzkumu pracovali asi čtyři roky. Vědci primárně zjišťovali, jestli je zánět důsledkem nebo příčinou rakoviny, hlavně rakoviny krve, tedy leukémie.
Meritxell Alberich Jorda, vědkyně z hematoonkologického oddělení Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, vysvětluje, že vědci si ještě donedávna mysleli, že rakovinu urychlují genetické změny a nashromážděné mutace.
Díky novému výzkumu na myších modelech, který provedla spolu se svým týmem, teď ale ví, že v kombinaci s dalšími genetickými změnami urychluje progresi rakoviny právě zánět.
Jinými slovy, že záněty jsou v mnohých případech příčinou vzniku rakoviny. Výzkum trval přibližně čtyři roky a výsledky teď publikoval prestižní lékařský časopis Experimental Hematology.
Imunitní systém
Výzkum mluví konkrétně o chronickém zánětu, kdy zánětlivou reakci spouští imunitní systém. A to přestože v těle nejsou žádné patogeny, proti kterým by měl bojovat, jako je tomu v případě akutních zánětů. Už dlouho víme, že zánět je častou příčinou různých onemocnění. Imunitní systém se totiž chová, jako by běžné tkáně v těle byly vetřelcem.
Vědci vysvětlili, jak funguje paměť u buněk. Zjištění by mohlo pomoct v boji proti rakovině
Číst článek
Například u revmatoidní artritidy imunitní buňky napadají kloubní tkáně, což vede k zánětu, který může poškodit klouby a způsobit bolesti. Častokrát souvisí taky třeba s cukrovkou nebo kardiovaskulárními poruchami. A zánětlivá reakce navíc může vzniknout prakticky kdekoliv v těle.
Meritxell Alberich Jorda se svým vědeckým týmem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd teď chce v první řadě určit, co stojí za společným fungování zánětu a mutací, a následně zjistit i molekulární mechanismus, který má za následek negativní vliv chronického zánětu na rozvoj rakoviny.
Přesnější léčba
Pochopení těchto souvislostí by pak do budoucna mělo pomoct s přesnější a tím pádem i účinnější léčbou.
Rakovina plic nebolí, lidé přichází pozdě. S diagnózou pomáhá speciální program, s léčbou ,robotické ruce‘
Číst článek
Vědci z Akademie věd zároveň už před časem objevili mutaci, která se na vzniku leukémie podílí. To může expertům pomoct ve vývoji cílené léčby.
Vědci totiž upozornili, že problémové mutace umožňují nádorovým buňkám bujet, protože potlačují přirozenou funkci proteinu p53. A tento protein je jinými slovy strážce lidského genomu, chrání tedy genetickou výbavu.
Mutace pak zapříčiní, že v lidském těle přežijí i poškozené buňky, které by za normálních okolností „strážci“ zničili. Navíc jejich výzkum na myších prokázal, že je možné funkci tohoto p53 proteinu v nádorových buňkách obnovit právě pomocí cílené léčby.
