„Pokud by některá z elektrod odpadla, nevšímejte si toho, přijdu a přisaju ji znovu,“ upozorňuje zdravotní sestra Irena Holečková pacienta Miroslava, který se léčí s arytmií, vysokým krevním tlakem a cukrovkou druhého typu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s kardiologem Pavlem Osmančíkem

„Budu chodit v pravidelných intervalech a měřit tlak. Vždycky vás poprosím, abyste tu ruku dal podél těla, pak se zase chytnete,“ popisuje dál postup vyšetření.

Na prst druhé ruky mu ještě připevňuje oxymetr a na hlavu navléká speciální dýchací masku. Těsně vedle kola, na kterém už sedí pacient, jsou dva počítače.

Zatížit, ale nevyčerpat

„Ten přístroj je relativně citlivý na kalibraci, protože se měří vydechované plyny,“ popisuje sportovní kardiolog Vladimír Tuka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Ty jsou závislé na atmosférickém tlaku, teplotě, a proto je potřeba vždycky před každým vyšetřením přístroje zkalibrovat,“ vysvětluje.

„Používám různé protokoly, které je potřeba pacientům ušít na míru tak, aby ten test umožnil aktivaci co největší části organismu, aby byl opravdu plně vytížený, ale zároveň aby se výrazně nezačala projevovat únava, aby to nekončilo, protože jsme vyčerpali jejich aerobní kapacitu.“

Zátěžový test začíná spirometrií – vyšetřením, při kterém se zjišťuje mimo jiné také kapacita pacientových plic.

Kapacita plic

„Protože se testy používají pro rozlišení příčin dušnosti, podává základní informaci o dechovém systému. Z některých těch hodnot jsme schopni vypočítat tzv. maximální volní ventilaci – kolik litrů je pacient schopen vydýchat za minutu, když bude dýchat opravdu co nejvíce to půjde,“ upřesňuje kardiolog.

„Sledujeme mnoho parametrů. EKG, srdeční frekvenci, může docházet k nedokrvení srdečního svalu. Jestli se neobjevují arytmie, sledujeme okysličení krve a výdej oxidu uhličitého a příjem kyslíku. Všechny parametry nám potom dávají dohromady informaci o funkci celého organismu.“

„V určité fázi zátěž odpovídá rychlé, svižné chůzi. Teď je to pro pacienta taková lehká procházka, postupně se to zvyšuje. Pokud to nejsou vrcholoví sportovci, dostanu se do takové úrovně, jako když člověk nese nákup a jde svižně, rychle,“ doplňuje sportovní kardiolog Vladimír Tuka.

Lékaře v rámci studie zajímá, jestli se sníží u pacienta výskyt poruch srdečního rytmu v případě, že bude pravidelně užívat léky na svá onemocnění, zvýší pohybovou aktivitu a shodí nadbytečná kila, říká arytmolog z Všeobecné fakultní nemocnice Štěpán Havránek:

„Porovnáváme to s takovým tradičním přístupem, kdy arytmie ovlivňujeme pomocí katetrizační ablace, to znamená výkonem přes tříslo. Myslíme si, že pokud pacient předtím zhubne, katetrizační ablaci ani nebude potřebovat.“

Sestřička už pomohla pacientovi odstranit masku. Jak se mu jelo? „Ze začátku to bylo lehké, ale s postupující zátěží to bylo horší.“ Miroslavovi se pod vedením obezitologa povedlo shodit už 13 kilo. „Zdraví je přednější než všechno ostatní,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor, najdete ho nahoře ve článku.

Andrea Skalická, agn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít