Lékaři v Československu poprvé transplantovali slinivku před 40 lety. Nyní jich IKEM dělá až 40 ročně
Před 40 lety začal pražský IKEM s transplantacemi slinivky. Ročně tu lékaři pomohou lékaři 35 až 40 pacientům. V přepočtu na obyvatele je tak české transplantační centrum druhé nejúspěšnější na světě. Nejčastěji se slinivka transplantuje diabetikům prvního typu, kterým selhávají ledviny nebo nejsou schopni rozpoznat život ohrožující hypoglykémii.
„Byly telecí léta, kdy mě zajímalo všechno jiné, než si píchat inzulín,“ přiznává Linda, které diagnostikovali lékaři 1. typ cukrovky už v devíti letech. Poté, co začaly selhávat ledviny, jí lékaři nabídli transplantaci. Před sedmi lety proto podstoupila několikahodinový zákrok, při kterém jí lékaři současně transplantovali slinivku a ledvinu.
„Ledvina nenaskočila hned. Trvalo to asi tři týdny, než to začalo fungovat tak, jak by mělo. Nejhorší bylo čekání na to, až budu moci jít domů,“ popisuje Linda.
V nemocnici si nakonec pobyla skoro tři měsíce. Dnes užívá několik typů léků, včetně léků na potlačení vlastní imunity, ale život po transplantaci si pochvaluje. „Nemusím řešit inzulín, nemusím řešit hypoglykémii, kterou jsem už ke konci – než jsem šla na transplantaci – vlastně ani nepoznala. Takže si myslím, že se mi žije o dost líp,“ říká Linda.
„Já už tu mám výsledky,“ hodnotí Lindiny krevní testy přednosta Kliniky diabetologie Peter Girman. Do IKEMU se pacientka na kontroly vrací každé tři měsíce.
Právě kombinovaná transplantace slinivky a ledviny je dodnes vůbec nejčastějším typem zákroku. Podle lékařů ji absolvuje 85 procent pacientů, u 15 procent transplantují lékaři jen slinivku.
Před 40 lety se prováděly tyto transplantace pouze současně s transplantací ledviny, dodává František Saudek, který před 40 lety pomáhal coby mladý lékař připravovat první pacientku na zákrok.
„Byla to metoda, kdy se vzala jenom část slinivky břišní, její vývod se ucpal tuhnoucí látkou – polymerem. Napojovaly se cévy pankreatu. Metoda byla provázena poměrně častým výskytem komplikací, protože ucpání vývodů nefungovalo dokonale. Podobně jako ve světě byly výsledky horší, než v současné době,“ vysvětluje František Saudek.
Zdokonalení metody
V průběhu let se metoda dále měnila a zdokonalovala. Dnes jsou její výsledky vynikající a IKEM se v transplantaci slinivky nejen počtem zákroků řadí mezi světovou špičku.
„Víc než 95 procent pacientů odchází bez potřeby inzulínu od nás. Po pěti letech asi 80 procent lidí stále nepotřebuje inzulín,“ říká František Saudek.
Projevy nitrolebního nádoru jsou ztráta sluchu či závratě. Na Homolce jich odoperují 40 za rok
Číst článek
Lékaři pacienty vhodné pro transplantaci slinivky pečlivě vybírají – jde o náročný chirurgický výkon, který má svá rizika. Všechno začíná odběrem orgánu od zemřelého dárce, kterému by nemělo být více než 50 let.
„Druhá fáze je příprava štěpu slinivky břišní k transplantaci. Je to operace, která trvá asi hodinu a půl. Transplantace - pokud je v kombinaci s transplantací ledviny - čtyři, někdy až šest hodin,“ uzavírá transplantační chirurg Květoslav Lipár.
Transplantace slinivky se hodí se především pro pacienty s diabetem 1. typu, kterým selhaly ledviny. U těchto pacientů se podle přednosty Kliniky diabetologie Petra Girmana provádí kombinovaná transplantace slinivky a ledvin.
„Druhou skupinu jsou pacienti, kteří mají v pořádku ledviny, mají diabetes mellitus 1. typu a mají poruchu vnímání hypoglykémie. To je situace, kdy pacient padá do bezvědomí bez toho, aniž by měl nějaké varovné příznaky,“ vysvětluje Peter Girman.
O transplantaci slinivky se u těchto pacientů uvažuje až poté, co u nich další léčebné metody selžou. Během čekání na zákrok jsou opakovaně sledováni.
„Čekací listina je rozdělená podle krevních skupin. Průměrná čekací doba je rok až rok a půl,“ dodává Peter Girman.
Průměrný věk pacientů, kterým je transplantována slinivka nebo slinivka spolu s ledvinou, je 44 let. S diabetem 1. typu se v průměru léčí 25 až 30 let, mají ho tedy tedy od dětství.