„Já se domnívám, že na spravedlnost není nikdy pozdě. S oblibou opakuji, že minulost je vždy před námi a jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi,“ říká Ladislav Kudrna.
Ústav pro studium totalitních režimů se potýká s dluhem za nevydařenou rekonstrukci svého původního sídla. Kdy se ústav zbaví reputačních potíží a kdo částku ve výši desítek milionů korun uhradí?
Senát zvolil dva nové členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Ne všichni jsou ale s novými jmény spokojení. Pro historika a senátora Martina Krska je problematický třeba Michal Klíma.
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů řeší potíže z minulosti. Kvůli nepovedené opravě přišel ústav o sídlo i o peníze. Poškozuje nás to finančně i navenek, upozornil šéf Ladislav Kudrna.
Podle soudce Tomáše Černého výroky tehdejších zaměstnanců, které v březnu formulovali v otevřeném dopise, nenarušily osobnostní práva žalobců, proto žalobu zamítl.
Kudrna do čela Ústavu pro studium totalitních režimů nastoupil loni v květnu, přitom byl obviněn z plagiátorství. Kvůli jeho jmenování tak tehdy rezignovala celá Vědecká rada ústavu.
Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů dala kvůli sporům s vedením instituce výpověď. Je na půdě ÚSTRu ohroženo svobodné bádání? Je ředitel Ladislav Kudrna dobrým manažerem?
Zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů v otevřeném dopise kritizují vedení instituce v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou kvůli neodůvodněným odvoláním, bossingu nebo cenzuře.
Ústav pro studium totalitních režimů již roky trápí nepovedená rekonstrukce jeho sídla. Nyní do vedení ústavu přichází historik Ladislav Kudrna. Jak hodlá situaci vyřešit?
„Pro mě to je uzavření jedné éry, která začala tím, že představitelé této garnitury byli zváni do Lidového domu k vysokému představiteli sociální demokracie,“ říká Pavel Žáček.
Rada ústavu vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech.
Kromě Blažka v radě skončili také Jan Kalous, slovenský historik Norbert Kmeť i předseda redakční rady Ladislav Kudrna, který je podle Blažka jediným docentem v ústavu.