Ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude historik Kudrna, ve funkci vystřídá Hazdru
Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů ho ve středu zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav Darja Čablová. Kudrna vystřídá ve funkci Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Do funkce Kudrna nastoupí 1. května.
„Rada Ústavu pro studium totalitních režimů se po osobních pohovorech s kandidáty v tajném hlasování zvolila nového ředitele ústavu, jímž se stává doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D,“ napsala Čablová.
25:29
V ústavu pro studium totalit se zabývají ptákovinami, kritizuje bývalý šéf Žáček. Exčlen rady Uhl to odmítá
Číst článek
Kudrna je od roku 2008 pracovníkem Ústavu pro studium totalitních režimů. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu. Externě působí také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Plány nového ředitele
Nově zvolený ředitel ve středu řekl, že ústav by se měl soustředit na zásadní témata reflektující období nacismu i komunismu. Nynější problém je podle něj to, že je výzkum roztříštěn na více než 40 projektů a chybí důraz na podstatu.
„V koncepci jsem předestřel, že ústav by se měl soustředit na 12 klíčových témat,“ uvedl historik. „Výsledkem by měly být velké syntézy,“ dodal.
Historik podotkl, že také předložil inovovaný návrh struktury ústavu. „Co považuji za klíčové, je rozdělení funkcí po výzkumno-odborné a ekonomické stránce,“ sdělil Kudrna.
Zdůraznil, že finanční záležitosti by měl mít na starost ekonomický náměstek, kdežto věci týkající se vědy a výzkumu pak první náměstek. Kudrna také uvedl, že musí dojít k obnovení oddělení druhé světové války a vzniku oddělení, která budou reflektovat, jak pronásledování v době komunistické diktatury tak i odpor vůči ní.
1:48
Takzvaná eBadatelna umožňuje přístup k dokumentům StB z domova
Číst článek
Volba vedení
Podle ústavu se druhé části výběrového řízení kromě Kudrny a Hazdry zúčastnil historik Jan Kalous, současný ředitel Muzea paměti XX. století.
„Před zahájením této části z výběrového řízení odstoupil PhDr. Prokop Tomek,“ sdělila Čablová. Do výběrového řízení se podle ústavu původně přihlásilo šest osob. Přihlášky kandidátů Muriel Blaive a Karla Světničky už dříve Rada vyřadila kvůli nekompletnosti.
Rada ústavu vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech.
Současný ředitel Hazdra je v čele ústavu od dubna 2014. Nahradil Pavlu Foglovou. Ta v roce 2013 nastoupila na pozici ředitelky bez soutěže po odvolání ředitele a bývalého ministra kultury Daniela Hermana, které tehdy způsobilo rozruch. Spory provázely i výběrové řízení, z něhož vzešel Hazdra jako ředitel instituce.
Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ústav věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.
25:48
O svazky StB se zajímala jen ČSSD. Ptali se mě, jestli je v archivu něco na Babiše, tvrdí Žáček
Číst článek
Problematické opravy sídla
Loni na jaře tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve sněmovně oznámila, že hospodaření ústavu prověřuje ministerská kontrola. Prověrka zahrnuje využití peněz na opravu jeho budovy v pražské Siwiecově ulici, kterou provázejí komplikace, a za pronájem jiné budovy.
Původně měl být při opravě sídla Ústavu pro studium totalitních režimů vyměněn jen její plášť. Později ale bylo kvůli nedostatečné pevnosti nosné ocelové konstrukce a nevyhovujícího protipožárnímu stavu rozhodnuto o nahrazení železobetonovou konstrukcí.
Opravou budovy se zabývala i policie. Trestní oznámení na konci loňského srpna odložila, když manipulaci se zakázkou nebo špatné hospodaření neodhalila.
Kudrna řekl, že to, že zaměstnanci už pět let nemají vlastní budovu, jim obrovsky ztěžuje pracovní podmínky. „Myslím, že nové vedení ústavu společně s Radou musí vést intenzivní jednání se státními orgány ohledně přidělení důstojné budovy. Když nemáte budovu, tak se nesetkávají zaměstnanci, není setkávání s veřejností, prezentace výsledků ústavu. Prostě ta instituce jako taková je navenek obrovsky umrtvená,“ dodal historik.
