„Jihočínské moře poskytuje Číně nárazníkovou zónu, která je vzhledem k přítomnosti USA v regionu kritická. Kontrola oblasti zvyšuje vojenskou sílu Číny a má odstrašující potenciál,“ říká odbornice.
Do budovy hongkongského parlamentu pronikly 1. července 2019 stovky demonstrantů. Ti se předtím zúčastnili protestního průvodu proti návrhu zákona umožňujícího vydávání zatčených do pevninské Číny.
Terčem kampaně měly být zejména asijské země, například Jižní Korea nebo Tchaj-wan. V Číně tyto kampaně sledovaly aktivity etnických menšin nebo protivládních aktivistů.
„Jakmile se začnete Sin-ťiangu věnovat a publikujete, tak se při snaze o vstup do Čínské lidové republiky stanete nechtěným. Vyvinuli jsme proto metodu vzdálené etnografie,“ říká výzkumník Kučera.
Letos v březnu dostal na starost klíčový resort obrany Li Šing-fu. Dokazovalo to spíše než odborné kompetence politickou spolehlivost a osobní důvěru vládce Si Ťin-pchinga.
Wangův předchůdce se podle agentury AFP už měsíc neukázal na veřejnosti. Naposledy byl údajně viděn 25. června, kdy jednal s diplomaty z Vietnamu, Ruska a Srí Lanky.
Česko se v žebříčku svobody médií umístilo na čtrnáctém místě. Polepšilo si o šest míst v porovnání s loňským rokem. Nejlépe se umístilo Norsko, naopak nejhůře dopadly KLDR nebo Čína.
„Odvaha Čechů a Slováků mě v roce 1989 inspirovala. Vidím naději, že se to může stát i u nás,“ říká v rozhovoru hongkongský aktivista Samuel Chu, který vystoupil 17. listopadu na Václavském náměstí.
Po sjezdu Komunistické strany Číny pokračuje prezident Si Ťin-pching ve funkci generálního tajemníka. Jak dopadl sledovaný souboj o místa v politbyru? A jaké je nové rozložení moci po sjezdu?
Podle zpravodaje má čínská propaganda k dispozici loajální média, díky kterým má dnes čínský divák a čtenář pocit, že na světě neexistuje harmoničtější a úspěšnější stát než Čínská lidová republika.
Plán Komunistické strany Číny zaručující stávajícímu prezidentovi Si Ťin-pchingovi setrvání u moci neomezeně dlouho vyvolal na čínském internetu řadu kritických reakcí.
Jsou to už dva roky, co Česko požádali o azyl první z čínských křesťanů. Usilují u nás o mezinárodní ochranu, a to z důvodu pronásledování v zemi původu. Ministerstvo vnitra s rozhodnutími otálí.
Čínská armáda se chystá na velkolepé oslavy 90. výročí svého vzniku. Je možné, že sílu nepředvede na přehlídce na pekingském náměstí, přesto je chrastění zbraněmi slyšet daleko.
FOTO UVNITŘ. Jsou jich bezmála tři tisíce a podle čínské ústavy jsou to zástupci celého čínského národa, tedy více než jedné miliardy a 300 milionů lidí. Řeč je o poslancích čínského parlamentu, kteří se sjeli na každoroční jednání do hlavního města. Ačkoli jejich rozhodovací pravomoci nejsou veliké, pro naprostou většinu z nich je každoroční výroční zasedání vrcholem jejich politické i společenské kariéry.
Lékaři a církev jednají ve Vatikánu o tom, jak zastavit mezinárodní obchod s lidskými orgány. A velký rozruch vyvolala účast bývalého čínského ministra zdravotnictví. Lidskoprávní organizace obviňují Čínu z toho, že transplantuje orgány nedobrovolně odebrané odsouzeným.
Poprvé v historii se stal šéfem Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) Číňan. Meng Chung-wej nahradí v čele dosavadní ředitelku Mireille Ballestrazziovou.
Stovky Číňanů postávají už druhým dnem na různých místech Prahy, aby pozdravili svého prezidenta. Všichni tvrdí, že do ulic vyrazili spontánně a nikdo je neorganizuje. Na druhé straně mají stejné vlajky na velmi dlouhých duralových tyčích, stejné bubínky, poslouchají pokyny z megafonů, které vydávají muži v tmavých brýlích a třeba v Chotkových sadech u Pražského hradu je pro ně zajištěné i společné občerstvení. A na dotaz, jestli to platí čínská ambasáda, rezolutně kroutili hlavami.
Vojáci slavné terakotové armády zřejmě poráželi nepřátele i díky velkým samostřílům. Potvrzuje to nález této zbraně, kterou čínští archeologové objevili mezi hliněnými bojovníky. Mauzoleum prvního císaře někdejší Říše středu patří mezi největší a nejbohatší muzea na světě, jeho hlavním lákadlem je osm tisíc soch terakotových válečníků.
