Do budovy hongkongského parlamentu pronikly 1. července 2019 stovky demonstrantů. Ti se předtím zúčastnili protestního průvodu proti návrhu zákona umožňujícího vydávání zatčených lidí do pevninské Číny, napsala agentura. 

Demonstranti v parlamentních prostorách rozbíjeli sklo a nábytek, ničili obrazy a pomalovali zdi graffiti. Mnoho z nich následně z místa uteklo, policie ale řadu osob později identifikovala.

Víc než vlastní bezpečnost

V sobotu bylo odsouzeno 12 lidí k trestům sahajícím od více než čtyř let po téměř sedm roků. Mezi odsouzenými je i 45letý herec Gregory Wong, jemuž soud uložil šest let a dva měsíce. Zatímco někteří účastníci protestu přiznali vinu, Wong ji odmítl.

„Ať mi soud udělí jakýkoli trest, budu pokračovat. Svůj strach přeměním v sílu změnit chod věcí,“ prohlásil politický aktivista Owen Chow před zahájením soudního jednání. Řekl, že demonstranti cítili potřebu hájit lidská práva. Soud ho poslal do vězení na více než pět let.

Další z politických aktivistů Ventus Lau po protestech Hongkong opustil, později se ale i přes hrozbu stíhání vrátil. „Nechci, aby si veřejnost myslela, že všichni lidé z našeho hnutí se starají jen o svou vlastní bezpečnost,“ řekl.

V souvislosti s protivládními protesty bylo v Hongkongu od roku 2019 zadrženo více než 10 200 lidí. Protesty byly největší, jakým čínská vládnoucí komunistická strana čelila od demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

Čína, která v roce 1997 převzala od Británie správu nad Hongkongem, zavedla v reakci na demonstrace národní bezpečnostní zákon. Západní vlády jej kritizují jako nástroj pro stíhání prodemokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu. Hongkongské a čínské úřady tvrdí, že díky zákonu se podařilo obnovit stabilitu Hongkongu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít