Vídeň jako ráj ruských agentů. Vláda nad problémem zavírá oči, špionáž totiž prakticky nejde postihnout
Situace se v posledních letech zhoršila natolik, že západní spojenci s Rakouskem přestali sdílet některé zpravodajské informace. Šancí na narovnání vztahů mohla být ruská invaze na Ukrajinu, Vídeň ji ale příliš nevyužila. Podle opozičních politiků vláda nad situací zavírá oči a proti ruským špionům razantně zasahovat nechce.
V Rakousku je stále oficiálně akreditováno více než 180 ruských diplomatů, třetina z nich ale podle vysokého představitele západních tajných služeb své diplomatické krytí využívá ke zpravodajské činnosti, píše list The Financial Times.
V Německu zuří ‚studená válka‘ tajných služeb. Jak tam špehují ruští agenti?
Číst článek
A to i v době, kdy na Západě řady ruského diplomatického sboru značně prořídly. Nejprve v roce 2018 po otravě bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii agenty ruské tajné služby GRU, poté v roce 2021 po zveřejnění, že za výbuchy muničního skladu v moravských Vrběticích z roku 2014 stojí stejná ruská organizace – a nakonec po útoku na Ukrajinu.
Státy pokaždé hromadně vyhostily dohromady několik desítek pracovníků ruských ambasád, velká část z nich opět pod diplomatickým krytím získávala pro Moskvu důležité zpravodajské informace. Po invazi jich jen evropské země vypověděly více než 400 – ne však Rakousko. Vídeň vyhostila pouhé čtyři Rusy.
Exploze špionážních aktivit
Už loni tak představitelé západních tajných služeb Rakousko nazvali „letadlovou lodí“ ruských agentů v srdci Evropy. Novináři pak píší o „explozi“ špionážních aktivit.
„Zdá se, že jednou z hlavních funkcí ruské rozvědky ve Vídni je shromažďování zpravodajských informací z odposlechů a podobných zdrojů, a to v takovém rozsahu, který tuto operaci povýšil na nejdůležitější z celé sítě v Evropě, uvedl Thomas Riegler, rakouský politolog a historik zpravodajských služeb.
Střechy všech ruských diplomatických budov, které jsou rozeseté po celém městě, jsou pokryty radary, kopulemi a různými „přístřešky“, z nichž některé byly postaveny teprve v posledních několika měsících.
Ruská rozvědka obviňuje americké tajné služby, že ‚infikovaly‘ telefony Apple. Využívají je i diplomaté
Číst článek
Podle dborníků se v nich téměř jistě nachází elektronická sledovací technika. Kromě toho jsou na budovách také výkonné satelitní antény, a to třeba i na ruském kulturním středisku.
Divoký západ
„Pokud jste ruský zpravodajský důstojník a chcete v Německu informátora, proč byste riskoval a setkal se s ním právě tam? Pozvete toho člověka na lyžařskou dovolenou do Rakouska. Nebo na ples do Vídně... V podstatě můžete rekrutovat zdroje a získávat informace zcela bez problémů,“ zhodnotil současnou situaci ve Vídni rakouský vojenský důstojník a nyní vedoucí politický pracovník think tanku Evropské rady pro zahraniční vztahy Gustav Gressel.
Kromě ruských agentů pak na území alpské země působí i velké množství čínských, íránských, izraelských či saúdských agentů a neméně nižší počet například Američanů a Britů, kteří je sledují.
„Je to skutečně Divoký západ,“ popsal situaci jeden ze západních diplomatů. „Je to až komické, kolik věcí tu prochází beztrestně.“ Gustav Gressel pak situaci okomentoval tak, že „Vídeň je dokonalým centrem pro špionáž a vždycky jím byla.“
Dohled nad ruskými špiony je v zemi totiž poměrně laxní a vypadá to, že rakouská vláda se do řešení příliš nehrne.
Norsko znepokojuje ruská špionáž. Na energetické krizi stát vydělává biliony, říká norský velvyslanec
Číst článek
V Rakousku sídlí několik velkých mezinárodních organizací, například Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nebo různé agentury OSN. Pokud je však cílem někdo jiný, rakouská vláda nad špionážními aktivitami přivírá oči.
Vládní zdržování
Nahrávají jí k tomu ovšem i zákony, špionáž jako taková totiž v Rakousku není trestná. Jak vysvětlila poslankyně liberální strany Neos Stephanie Krisperová: „Kdyby například Rusko špehovalo Německo – jednoho z našich nejbližších partnerů – na rakouském území, nemohli bychom s tím nic dělat, protože se to neděje v neprospěch Rakouska.“
Neos se spojilo s dalšími dvěma opozičními stranami a snaží se prosadit legislativu, která by špionáž „proti cizímu státu nebo mezinárodní organizaci“ v Rakousku konečně kriminalizovala. Vláda nicméně v parlamentu už dvakrát využila většiny a zablokovala hlasování, protože údajně před změnou zákona potřebuje více času na konzultaci s jednotlivými resorty. Další hlasování má být po prázdninách.
Experti navíc podotýkají, že i kvůli klesající oblibě vlády, která se ukazuje v průzkumech veřejného mínění, a bouřlivé debatě o rakouské neutralitě se změna zákona o špionáži posouvá na stále nižší příčky vládního seznamu priorit.
Běluha jménem Hvaldimir. Vrátil se ke skandinávským břehům ‚ruský špion‘?
Číst článek
Že tento problém existuje, připouštějí i samy rakouské zpravodajské služby. „Současná právní situace v Rakousku, konkrétně velmi omezené právní možnosti pro potírání špionáže a omezená trestnost takových činů, vede k velmi vysokému počtu (agentů) zahraničních zpravodajských služeb a tajných služeb v naší republice,“ uvedlo například rakouské generální ředitelství pro veřejnou bezpečnost – hlavní zpravodajská agentura země známá jako DSN – ve své výroční zprávě za rok 2022.
Trapné selhání
Nový ředitel agentury Omar Haijawi-Pirchner, který byl jmenován před dvěma lety s úkolem reformovat rakouské zpravodajské služby a vrátit je zpět do evropské „rodiny“ zpravodajských služeb, se kvůli nedostatkům zákona také rozhořčil.
V květnu řekl státním médiím, že DSN nemá téměř žádné odposlechové pravomoci a že zákon, který kriminalizuje špionáž proti jiným než rakouským cílům, „potřebuje úpravu“.
Jak ale pro The Financial Times uzavírá další z představitelů západních zpravodajských agentur, se kterými list mluvil, rakouská pozice je v této oblasti v Evropě sice rozporuplná, ale vláda vždy může říct, že žádný zákon neporušuje. „Pokud by zákon změnili, museli by ho pak také prosazovat – a faktem je, že to pravděpodobně nedokážou. A to by bylo ještě trapnější.“
