Venezuelské úřady označily Madura za vítěze voleb. ‚González získal 70 procent,‘ oponuje opozice
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského lídra Nicoláse Madura. Opozice odmítla vítězství uznat. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová uvedla, že opoziční kandidát Edmundo González Urrutia získal 70 procent hlasů, píšou zahraniční agentury. Předvolební průzkumy provedené během volebního dne nasvědčovaly vítězství opozice, která již začínala slavit.
Ústřední volební komise neboli CNE, která je pod kontrolou vlády prezidenta Nicoláse Madura, uvedla, že prezident získal 51 procent hlasů, zatímco společný kandidát opozičních stran Edmundo González Urrutia 44 procent. Čísla podle CNE vycházela z výsledků z 80 procent hlasovacích místností a odrážela nezvratný trend, napsala agentura AP.
„Vyhráli jsme! Povinností vedoucích představitelů je udržovat mír. A ve Venezuele zvítězil mír a právní stát a vláda práva. Existuje ústava a existují instituce,“ napsal na sociální síti X prezident Maduro.
Opoziční vůdkyně María Corina Machadová vítězství Madura zpochybnila a uvedla, že Edmundo González Urrutia získal 70 procent hlasů. „Vyhráli jsme a všichni to vědí, bylo to ohromující. Zvítězili jsme ve všech odvětvích, vrstvách a státech země. Víme, co se stalo. Sledovali jsme volební účast hodinu po hodině. Čtyři rychlá sčítání dala stejné výsledky jako průzkumy. Máme více než 40 procent výsledků volebních místností a Edmundo získal 70 procent hlasů a Maduro 30 procent,“ prohlásila podle serveru El país.
„Tady byla porušena veškerá pravidla,“ uvedl k průběhu voleb González, který však zatím odmítl vyzvat své příznivce, aby vyšli do ulic. To, že by vypukly nepokoje či ozbrojený konflikt totiž podle Martina Reye, odborníka na dění v Latinské americe, pravděpodobné není.
„Toto není nová situace ve Venezuele, podobných situací v souvislosti s různými volbami, jsme ve Venezuele zažili již několik. Občané se mnohokrát již vzbouřili, šli do ulic, protestovali, byly masové protesty a armáda to vždy potlačila a různé lidi pozatýkala a demoralizovala tak lidi od toho, aby to zkoušeli opět. Lidi mají strach ať už o život, tak aby nestrávili část svého života ve vězení nebo nepřišli o povolání. A je také třeba říct, že nemalá část těch, kteří hodili hlas Madurovi, ho nevhazují dobrovolně,“ vysvětluje Rey pro Radiožurnál.
Nejasnosti kolem sčítání
Oznámení o výsledcích přišlo po několika hodinách nejasností o tom, zda vůbec hlasování ve všech okrscích skončilo. Volební místnosti se měly začít uzavírat v neděli v 18.00 místního času, tedy o půlnoci středoevropského letního času, ovšem podle AP se i šest hodin poté některé volební místnosti zdály být otevřené.
Opozice burcovala stoupence, aby v jednotlivých okrscích sledovali sčítání hlasů, a kandidát González dokonce na sociální síti X vyhlásil, že Venezuela „si zvolila změnu“.
„Venezuelané, jdeme až do konce. To znamená, že všichni zůstaneme ve volebních místnostech, dokud nebudou sečteny hlasy a získány zápisy. Dosáhneme toho, aby zvítězila pravda a byla respektována lidová suverenita,“ vyzývala María Corina Machadová stoupence opozice na sociální síti X.
‚Výsledkům lze těžko uvěřit‘
„Madurův režim musí pochopit, že výsledkům, které zveřejňuje, lze jen těžko uvěřit. Mezinárodní společenství a především venezuelský lid, včetně milionů Venezuelanů v exilu, požadují naprostou transparentnost výsledků a procesu a aby mezinárodní pozorovatelé, kteří nejsou vládě zavázáni, odpovídali za pravdivost výsledků,“ napsal na sociální síti X chillský prezident Gabriel Boric. „Chile neuzná žádný výsledek, který nebude ověřitelný,“ dodal.
Také americký ministr zahraničí Antony Blinken po vystoupení zástupců CNE vyjádřil „vážnou obavu, že oznámené výsledky nedopovídají vůli a hlasům lidu ve Venezuele“.
Tvrzení, že se výsledkům dá jen těžko věřit, podporuje také příspěvek bývalého českého politika Ivana Pilipa. „Zfalšování výsledků voleb ve Venezuele má i komický rozměr. Režimem ovládaný Národní volební výbor se tak soustředil na úpravu poměru hlasů mezi Madurem a Gonzálezem, že zveřejnil výsledek s celkovým součtem hlasů (včetně dalších kandidátů, celkem jich bylo 10) 109,2 %,“ napsal Pilip na sociální síti X.
I z dalších zemí zní, že venezuelské volby byly podvodné. Označily je tak vlády států Costa Rica a Uruguay i Peru. Poslední zmíněný stát odvolal svého venezuelského velvyslance ke konzultacím.
„Odsuzuji v plné šíři množství nesrovnalostí s podvodným záměrem ze strany venezuelské vlády. Peru se nesmíří s porušováním vůle venezuelského lidu,“ napsal na sociální síti X peruánský ministr zahraničí Javier González-Olaechea. Stejně odmítá výsledek i argentinský prezident Javier Milei. „Argentina neuzná další podvod a doufá, že (venezuelské) ozbrojené síly tentokrát ochrání demokracii a vůli lidu," uvedl.
„Výsledky ve Venezuele nejsou důvěryhodné. Nelze je uznat, dokud nebude zajištěna plná transparentnost a dokud je neschválí pozorovatelé a analytici, kteří nejsou oddáni režimu. Demokratický svět musí demonstrovat na obranu demokracie,“ uvedl bývalý prezident Kolumbie Juan Manuel Santos.
„Zásadní význam má zajištění plné transparentnosti volebního procesu, včetně podrobného sčítání hlasů a přístupu k záznamům o hlasování ve volebních místnostech,“ napsal na sociální síti X vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrel. Po transparentnosti voleb volá také španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares.
‚Chávez žije!‘
Naopak bývalý prezident Bolívie Evo Morales oznámení Madurova vítězství vítá. „Jsme velmi rádi za vítězství bratra prezidenta. Zvítězil navzdory všem vnějším protivenstvím, ale s podporou venezuelského lidu, což je to, co je skutečně důležité,“ napsal a v příspěvku dodal: „Máme nezvratný důkaz, že Chávez žije!"
Také Čína poblahopřála Venezuele k „úspěšnému průběhu“ voleb a také současnému prezidentovi Nicolási Madurovi ke znovuzvolení. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien na tiskové konferenci prohlásil, že Čína a Venezuela jsou „dobří přátelé a vzájemně se podporující partneři“, uvádí server El país.
I ostatní hlavní spojenci současné Venezuely, jako je Kuba, Nikaragua, Írán či Honduras, pogratulovali Madurovi k vítězství. Kreml uvedl, že prezident Vladimir Putin chce nadále spolupracovat s Venezuelou v čele s Madurem.
Průzkumy před novým hlasováním ukazovaly výrazný náskok někdejšího diplomata Gonzáleze a španělský deník El País poznamenal, že je téměř vyloučené, aby Maduro volby vyhrál regulérně. Dva průzkumy provedené mezi voliči u hlasovacích místností pak podle agentury Reuters uváděly, že opoziční kandidát získá na 65 procent hlasů.
Venezuelský prezident před volbami mluví o krvavé lázni. Opozice se bojí, že neuzná případnou prohru
Číst článek
Až do letošního roku prakticky neznámý González se stal kandidátem opozičního bloku na poslední chvíli po zablokování kandidatury Maríe Coriny Machadové, která pak zůstala v popředí kampaně. Během volební noci vyzvala venezuelskou armádu, aby se postavila „na správnou stranu historie“. „Lidé Venezuely promluvili: Nechtějí Madura,“ uvedla.
‚Bolívarský marxista a křesťan‘
Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, vedení země převzal po zemřelém prezidentovi Hugovi Chávezovi, který vládl Venezuele od roku 1999 do roku 2013. V předčasných prezidentských volbách v dubnu 2013 poté Maduro těsně porazil opozičního kandidáta Henriho Caprilese, což ho potvrdilo ve funkci hlavy státu.
Latinskoamerická země s bohatými zásobami ropy, která se kdysi pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v regionu, se pod Madurovým vedením propadla do hluboké ekonomické krize a za posledních deset let z ní odešlo skoro osm milionů lidí. Prezident ze socialistické strany PSUV se v nedělních volbách ucházel o třetí mandát poté, co v roce 2018 vyhrál volby bez účasti hlavních opozičních stran a některé země v čele se Spojenými státy jeho vítězství neuznaly.
Maduro se označuje za „bolívarského marxistu a křesťana,“ podle Simona Bolívara, který se narodil ve Venezuele a byl vůdčí osobností emancipace španělských kolonií v Jižní Americe.
Maduro je nekompromisní ve své protiamerické rétorice, v posledních letech se ale také naučil vyjednávat. Od listopadu do letošního dubna se mu podařilo dosáhnout zrušení amerických sankcí, zatímco z voleb byla vyřazena hlavní oponentka María Corina Machadová.
Ačkoli se Maduro stále hlásí k marxismu, podpořil v roce 2021 blahořečení „lékaře chudých“ José Gregoria katolickou církví. A přiklonil k místním evangelikálním křesťanským církvím. Někteří v tom viděli volební manévr, jiní skutečnou víru.
„Jsem dítětem našeho pána Ježíše Krista a vím, proč mě chrání. Oni (nepřátelé) na mě nedokázali dosáhnout, protože Kristus je s námi,“ řekl Maduro, který sám sebe označuje za „bolívarského marxistu a křesťana“.
