‚Jste vy dva opravdu to nejlepší, co máme?‘ Britové si zvolí nový parlament, bojuje se ale až o druhé místo
Británii čekají parlamentní volby. Průzkumy předpovídají výrazné vítězství Labouristické strany, která by mohla získat kolem 400 z celkem 650 křesel. Konzervativci zažívají historický propad preferencí. Po čtrnácti letech se tak v ostrovní zemi k moci velmi pravděpodobně dostane dosavadní opozice. Lídr labouristů Keir Starmer slibuje občanům ekonomickou a politickou stabilitu. O novém složení parlamentu Britové rozhodnou ve čtvrtek 4. července.
„Jste vy dva opravdu to nejlepší, co máme?“ zeptal se minulý týden při předvolební debatě BBC napřímo jeden z diváků v publiku, 73letý Robert Blackstock, který podle svých slov vždy volil konzervativce, ale nyní neví, komu svůj hlas dá.
Dotaz mířil na britského premiéra Rishi Sunaka a lídra Labouristické strany Keira Starmera. Vyvolal bouřlivou reakci – ne až tak od obou politiků, jako od diváků, kteří začali nadšeně tleskat.
„Odvedl jste poctivou práci jako ministr, ale jste docela průměrný premiér,“ shrnul nejdříve Blackstock svůj pohled na Sunaka. Starmera zase podle něj „vodí za nitky velmi vysoce postavení členové Labouristické strany“.
Podle předvolebních průzkumů už se ale Britové rozhodli, kdo bude pro ostrovní zemi tou lepší volbou. Konzervativci zažívají historický propad preferencí. Vpovolebním uspořádání parlamentu podle předpovědí obsadí nanejvýš kolem stovky křesel.
Dlouho opoziční labouristé vedou s velkým náskokem a průzkumy jim ve Westminsterském paláci týden před volbami přisuzovaly kolem 400 z celkem 650 míst.
Únava a naštvání
Nejde ale jen o dění posledních týdnů, respektive od chvíle, kdy na upršené tiskové konferenci Rishi Sunak vyhlásil nečekaně už červencový termín voleb. Agentura YouGov připomíná, že labouristé měli v britské společnosti konzistentně nejsilnější podporu v posledních dvou letech.
„Veřejnost je unavená a naštvaná na současné politické vedení konzervativců způsobem, který jsem za svůj život nezažil,“ řekl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz politolog ze skotského Glasgow Jonathan Parker.
Vládu konzervativců v posledních letech provází četné skandály včetně „covidových večírků“ Borise Johnsona, který nedodržoval pravidla, která sám nastavil, nebo rekordně krátkého 49denního premiérství Liz Truss, po které na podzim 2022 nastoupil právě Rishi Sunak.
Rishi Sunak (konzervativci)
Je prvním britsko-indickým premiérem Spojeného království. V roce 2019 se stal hlavním tajemníkem ministerstva financí. Když tehdejší ministr financí Sajid Javid v roce 2020 skončil, byl Sunak jmenován na jeho místo. V říjnu 2022 se stal nejmladším novodobým britským premiérem, ve funkci nahradil po 49 dnech Liz Truss.
Britská ekonomika po pandemii zažila horší obnovu než jiné bohaté země, krize také prohloubila problémy chronicky podfinancovaného britského zdravotnictví (NHS). Týden před volbami tisíce začínajících lékařů vstoupily do pětidenní stávky, nejde ale zdaleka o první takové protesty a stávky v posledních měsících.
Jedenašedesátiletý Keir Starmer krátce po ohlášení termínu voleb ujistil ‚unavenou a naštvanou veřejnost‘, že „hlas pro labouristy je hlasem pro stabilitu – ekonomickou i politickou“.
Lídr labouristů byl v minulosti kritizován za nekonzistentní postoje v mnoha tématech. „Starmer a jeho tým vzali zpátečku u řady věcí, protože chtěli voličům nabídnout nekontroverzní program,“ vysvětlil politolog Parker.
Ve svém manifestu teď opoziční strana slibuje například postavení 1,5 milionu nových domů v následujících pěti letech, reformu NHS nebo navýšení počtu učitelů, konkrétně má v zemi přibýt 6500 pedagogů.
Boj o druhé místo
Plány labouristů a konzervativců v některých ohledech nejsou nijak radikálně odlišné. „Labouristé chtějí zvednout některé daně, investovat do služeb, zatímco konzervativci tvrdí, že se zaměří spíše na jejich efektivitu,“ popsala v rozhovoru pro Deník N expertka na mezinárodní vztahy z projektu University Consortium na St. Anthony’s College Oxfordské univerzity Magda Leichtová.
Keir Starmer (labouristé)
Působil v týmu bývalého předsedy labouristů Jeremyho Corbyna jako jeho stínový tajemník pro brexit. Po těžké porážce strany v parlamentních volbách v roce 2019 se ucházel o post předsedy - v dubnu 2020 funkci obhájil. Ve vítězném projevu Britům slíbil, že povede labouristy „do nové éry s důvěrou a nadějí“.
Keir Starmer, který se jako vystudovaný právník věnoval například otázce lidských práv, má podle již zmíněných předvolebních průzkumů premiérský post takřka jistý. „Nesledujeme až tak boj o vítězství, ale o oficiální opozici – jsou tam tři další strany, které mají teoreticky šanci umístit se jako případná opozice. Bojuje se o druhé místo,“ vysvětlila Leichtová.
Podle průzkumů mohou druhé místo obsadit aktuálně vládnoucí konzervativci, podobný počet voličů by ale mohla překvapivě oslovit i strana Reform UK Nigela Farage.
Někdejší britský europoslanec a tvář britského euroskepticismu Farage kandiduje do parlamentu poosmé, i když dříve slíbil, že už do žádného volebního klání nepůjde. A – jak napovídá název strany – slibuje radikální reformu země. Výrazným tématem strany je omezení imigrace na naprosté minimum. Většina imigrace do Velké Británie je ale legální, lidé do země nejčastěji přichází za studiem a prací.
Farageův projev podle některých připomíná rétoriku amerického exprezidenta Donalda Trumpa. Na sociální síti TikTok pak podle analýzy deníku The Guardian Farage oslovuje před volbami více lidí než jakákoli jiná strana nebo kandidát. Lídr tak „zastiňuje politiky, kteří jsou mezi mladými lidmi považováni za nejoblíbenější,“ píše The Guardian.
Třetí stranou, která paradoxně kvůli velkému náskoku labouristů bojuje spíše o místo v opozici, jsou proevropští Liberální demokraté. V aktuálním, předvolebním složení britského parlamentu jde o třetí největší stranu. Ve volbách by podle průzkumů mohli získat 15 procent hlasů a obsadit zhruba 60 křesel, nyní jich mají 15.
Průzkum agentury YouGov ale před pár týdny poukázal na fakt, že lídra Liberálních demokratů Eda Daveyho před volbami podle fotografie poznala jen třetina Britů. Oproti tomu Sunaka, Starmera a Farage znalo kolem 90 procent občanů.
