Jaká je aktuální situace na Vanuatu po nedávném zemětřesení a dvou cyklonech?
Dva cyklony za sezonu, to tady není vůbec obvyklé. Většinou máme za sezonu jen mírnější cyklon a silnější cyklon přijde jednou za několik let.

Tentokrát dva cyklony přišly tři dny po sobě, jejich síla byla značná. První byl kategorie 4, druhý kategorie 3. Hlavní, co bylo na této situaci těžké, je, že když jsou silné cyklony, tak lidé jdou hned druhý den na pole a na zahrady a snaží se zachránit plodiny, ale tentokrát hned přišel další cyklon a trvalo týden, než se tam lidé dostali.

Plodiny už byly poničené. Takže hlavní problém této sezony je, že lidé sice mají většinou kde bydlet, ale úroda je zničená. Můj ostrov se stará o dodávky zeleniny a ovoce do hlavního města, takže i hlavní město částečně závisí na naší produkci.

Co jste dělal, když cyklony udeřily?
Byl jsem doma, a jak už to bývá, tak jsem se snažil dostat ven všechnu vodu, kterou vítr vtlačil dovnitř. Při cyklonech je stejný problém vítr i voda. Takže jsem byl doma a všechno to viděl na vlastní oči.

Žijete a pracujete ve vesnici Lowanatom. Jak je velká a jak vypadají domy, ve kterých lidé bydlí?
Vesnice má asi 200 obyvatel. Část lidí tady žije v betonových domech z tvárnic s ocelovou střechou, větší část lidí žije v tradičních chýších z bambusu. Výše v kopcích začínají tradiční vesničky, kde většina lidí žije v bambusových domečcích.

Vyžádalo si extrémní počasí nějaké oběti na životech?
Pokud vím, tak žádní mrtví nejsou. Je to taková zajímavá věc: třeba na rozdíl od jiných míst na větě, kde cyklony pravidelně přicházejí a kde bývají bohužel třeba i desítky obětí, na Vanuatu jsou málokdy po cyklonech oběti na životech.

Jsou tu spíš lehčí zranění, lidé jsou připravení. Tradiční domy jsou stavěné tak, aby odolaly cyklonům.

Co teď lidé dělají?
Tak jako po každém silnějším cyklonu se lidé snaží dát do pořádku svoje domy, prosekat cesty, aby spadané stromy neblokovaly komunikaci. Naštěstí tady funguje voda, elektřina ve větší části města také. Takže lidé se spíše snaží vrátit do normálního života.

Pomoc z Francie i Číny

Přišla na Vanuatu nějaká zahraniční pomoc?
Vanuatu hodně spolupracuje na různých projektech s Austrálií, nejen pokud jde o pomoc po cyklonech. Také Francie je na Vanuatu hodně aktivní, po katastrofách v posledních letech jsme tu vždy měli posádku francouzské vojenské lodě z Nové Kaledonie. Všichni to byli velice milí a příjemní lidé, kteří se opravdu snažili pomoct.

Z dalších zemí například Čína má svoje záměry v jižním Pacifiku, takže myslím, že pomoc z Číny také dorazila, ale podle toho, co vidím, tak Australané a Francouzi poskytují největší pomoc.

Jak jste se vůbec na Vanuatu dostal?
Před patnácti lety jsem byl téměř rok v Pacifiku jako dobrovolník a na měsíc jsem se díky známým, kteří tady pracovali na misijních školách, dostal na Vanuvatu. Od té doby jsem udržoval kontakty a po studiích jsem si řekl, že na Vanuatu strávím rok.

V jedné z misijních škol chyběl učitel informatiky, tak jsme se nabídl, z roku se stal dva ze dvou tři, už jsme tu jedenáctým rokem a pořád to dává smysl.

Začal jsme tady jako učitel a postupně se z té pozice stal spíš školní technik, následně jsme navázal spolupráci s ministerstvem školství a s nově vzniklou národní univerzitou, takže se mi daří moje vzdělání v oblasti informatiky používat pro pomoc na rozvoj školství a informatiky, která je ještě docela v plenkách. 

Jste jediný Čech na Vanuatu?
Jediný Čech nejsem. Vím minimálně o dalších dvou. Žijí v hlavním městě, ale na ostrovech mimo hlavní město jsem asi jediný. Místní lidé často nikdy neopustili svůj ostrov nebo zemi, tak se často zajímají, jak se žije jinde. Když jim ukážu něco z Česka, třeba tradiční hudbu  tak je to hodně zajímá.

Alexis Rosenzweig Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít