Arktida se otepluje, teď už roztává i v zimě. Mohli by ji osídlit lidé, odhaduje polární ekolog Elster
Na Špicberkách, kde se nachází polární stanice Jihočeské univerzity, se za posledních čtyřicet let průměrná zimní teplota zvedla o 7 až 10 stupňů Celsia. „Dokonce tam v zimním období dochází k opakovaným oblevám, což nikdy nebývalo. Přijde déšť, dva dny prší, tundra se ponoří do vody a potom to zase zamrzne. To jsou kritické podmínky pro celý ekosystém,“ varuje Josef Elster, mikrobiolog a polární ekolog.
Ústup ledovců na Arktidě i Antarktidě a nástup života v někdejší zemi sněhu a ledu přirovnává Josef Elster k osídlení Marsu. Podobně nehostinná byla před 3,5 miliardami let i naše planeta.
Rozhovor o mikrobiologem a polárním ekologem Josefem Elsterem o výzkumu na Špicberkách
„Shodou náhod a díky ohromné plastičnosti evoluce vznikly jednoduché organismy, které začaly používat sluneční záření jako energii. Tím začaly přetvářet naši planetu,“ líčí převratný okamžik v dějinách Země mikrobiolog.
Josef Elster působí na Jihočeské univerzitě a Botanickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích a zaměřuje se na sinice a řasy v chladných oblastech světa.
„V současné době většina lidské populace žije především v mírné, popřípadě v tropické oblasti. Já jsem přesvědčen, že Arktida a Antarktida, které jsou ohromné a minimálně využité, možnosti pro život lidí rozhodně nabízejí,“ dodává Elster v pořadu Dopolední host českobudějovického rozhlasu.
3:52
‚Doba ledová už nepřijde.‘ V atmosféře je tolik oxidu uhličitého, až se zřejmě rozhodilo kolísání klimatu
Číst článek
„Člověk je flexibilní, osídlil celou planetu, i její nejextrémnější část. Pokud zvládneme urbanizaci Arktidy, což je teď jeden z klíčových směrů výzkumu, tak vytvoříme podmínky, aby tam mohli žít lidé,“ věří Elster.
Člověk, extrémy a řasy
Josef Elster jezdí na Špicberky už třicet let, podílel se i na založení tamní české výzkumné stanice. Ta leží jen 1300 kilometrů od severního pólu.
Vědci tam teď zkoumají, jak se živé organismy dokáží přizpůsobit klimatické změně. „Některé organismy se z krajiny ztrácejí, jiné jsou schopny se postupně přizpůsobit. Ptáme se tedy, které podmínky už jsou extrémní a které organismy jsou schopny přežít,“ říká biolog.
Současně je přesvědčen, že hlavním hybatelem vývoje planety je v současné době už člověk. „Člověk je zodpovědným prvkem v evoluci planety. Jenom naše porozumění životu na Zemi nám může pomoct k tomu, abychom tu byli dobrými hospodáři, aby tu mohla existovat co největší diverzita organismů. Ta vytváří funkční, pestrou mozaiku života, ale i krásu a radost,“ zdůrazňuje Elster.
Území považované za nejsevernější ostrov na světě je ve skutečnosti plochý ledovec, objevili vědci
Číst článek
Ve spolupráci s ČVUT Praha vytvořili polární ekologové z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity fotobioreaktor, v němž pěstují polární řasy.
„V Arktidě je v letním období nepřetržité sluneční záření. Reaktor se tedy otáčí za sluncem, aby pohltil co největší množství slunečního záření a odčerpal co největší množství oxidu uhličitého z prostředí,“ vysvětluje polárník.
Jihočeský vědecký tým se tak podílí na přípravách budoucího klimatického a populačního přesunu lidstva.
„Tato biotechnologie by mohla přispět k tomu, aby lidé měli lepší možnost žít a pracovat v Arktidě. Pokud zvládneme urbanizaci Arktidy, což je teď jeden z klíčových směrů ve výzkumu polární krajiny, tak jsem přesvědčen, že i lidská sídla a lidský intelekt přinesou do životního prostředí pozitivní věci,“ uzavírá Josef Elster.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
