Místo atletické dráhy první válečná linie, místo zápasnického dresu uniforma, místo bruslí vojenské boty a místo cesty na gymnastický trénink smrt. Zatímco Mezinárodní olympijský výbor řeší, jestli a jak soutěžit s ruskými a běloruskými sportovci nebo pod jakou vlajkou je nechat startovat na letních olympijských hrách v Paříži, ukrajinští olympionici i amatérští sportovci řeší jinou otázku: jak přežít válku.

Kyjev 6:00 8. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V centru olympismu ve švýcarském Laussane se rodí plán, jak dostat ruské a běloruské sportovce na olympiádu v Paříži. Pro připomenutí: klání má odstartovat 26. července 2024. Ukrajinští sportovci a trenéři mají ovšem jiné starosti. Řada z nich místo přípravy na vrchol sportovní kariéry brání zemi proti ruské armádě. A řada z nich už padla. Oficiální ukrajinské statistiky mluví aktuálně o 220 mrtvých. Jsou mezi nimi desetibojař, zápasník, krasobruslař nebo gymnastka.

Právě na počest padlých ukrajinských sportovců založilo na jaře loňského roku ministerstvo mládeže a sportu ve spolupráci se Sportovním výborem Ukrajiny stránku „sportovní andělé“. Server iROZHLAS.cz přináší příběhy několika z nich.

‚Slibný atlet a pravý hrdina‘

U Bachmutu zemřel letos 25. ledna Volodymyr Androščuk. „Slibný atlet a pravý hrdina,“ napsalo ukrajinské ministerstvo obrany v reakci na úmrtí 22letého muže. „Mohl se stát účastníkem olympijských her v Paříži, kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu.“

Adroščuk se věnoval desetiboji a měl za sebou řadu úspěchů. Očekávalo se, že vrcholu kariéry dosáhne právě za rok a půl v Paříži.

V bojích v Chersonské oblasti zemřel v 36 letech i stříbrný medailista z mistrovství Evropy ve střelbě. Jako vůbec první ukrajinský střelec se Ivan Bidňak zúčastnil olympijských her v Londýně 2012.

Mezi padlými u Bachmutu byl také ukrajinský krasobruslař Dmitrij Šarpar. O jeho úmrtí informoval web sport.unian.net s odkazem na facebook Skate Ukraine, podle níž zemřel letos 23. ledna. Pětadvacetiletý sportovec se mohl pyšnit druhým místem na ukrajinském mistrovství i účastí na Olympiádě dětí a mládeže v Lillehammeru, kde se umístil v první desítce.

‚Čím se provinily děti?‘

V pouhých 14 letech zemřela při ostřelování Mariupolu vzpěračka Alina Perehudovová. Ve chvíli, kdy se začaly ozývat výbuchy, se rozhodla odejít s matkou z domu. Jenže opustit dům nestihly, zasypaly je trosky. Její bratr, který za nimi běžel, byl zastřelen ruským odstřelovačem, napsal The Times.

Perehudovová byla žákyní školy v Donětské oblasti, která se specializovala na výuku dětí a mládeže s olympijskými předpoklady. Ve 14 letech byla v širším reprezentačním výběru. O jejím talentu svědčí třeba i to, že v roce 2021 na národním šampionátu mezi dívkami v kategorii do 17 let získala zlato.

V Mariupolu zemřela také jedenáctiletá ukrajinská gymnastka Kateryna Diačeková. Dům, ve kterém bydlela, zasáhl loni 10. března v noci granát. Její tělo bylo nalezeno pod sutinami. Sportovkyně a její otec zemřeli na místě. Její matku a bratra převezli do nemocnice, jenže i ta byla o pár hodin později terčem náletů. Nakonec nepřežila celá rodina.

„Měla dobývat scény a rozdávat úsměvy světu. Čím se provinily děti?“ kladl si otázku její trenér. V poslední den Světového poháru v rytmické gymnastice, který skončil 11. dubna v bulharském hlavním městě Sofii, uctili organizátoři památku této mladé ukrajinské sportovkyně.

Zemřít při obraně vlasti

V Sumské oblasti okupanti zabili Serhije Pronevyče, maratonského běžce, který se zapsal do Knihy rekordů Ukrajiny. Rekord Pronevyč zaběhl v roce 2019, kdy maratonskou vzdálenost urazil v plné vojenské výstroji za čtyři hodiny a 36 minut.

‚Je pro ně lepší hrát mrtvého brouka.‘ Podle Haška plivla NHL do tváře všem Ukrajincům, vedení mlčí

Číst článek

Ačkoliv byla v jeho domovské obci Boromelia na začátku války organizovaná jednotka územní obrany, Pronevyč se rozhodl působit jako osamělý partyzán. Domníval se, že tak bude užitečnější. Jako maratonskému běžci mu nedělalo potíže uběhnout v noci desítky kilometrů, prozkoumat situaci v okolí obce a sousedních vesnic a podat hlášení o poloze Rusů.

U tichého pozorování maratonec nezůstal a s podomácky vyráběnými výbušninami se snažil zneškodnit nepřátelskou techniku. Podle ukrajinských zdrojů se mu dařilo. Rusové ho však stopovali a nakonec ho údajně poblíž televizní věže nedaleko Boromelie chytili. Pronevyčovo tělo bylo nalezeno po osvobození obce týden po jeho zmizení.

Dmytro Sydoruk „zemřel při obraně Ukrajiny“. Do bojů za vlast se zapojil už v roce 2014 po anexi Krymu. Utrpěl zranění, ale ani to mu nezabránilo, aby o tři roky později reprezentoval Ukrajinu na vůbec prvních Invictus Games (mezinárodní sportovní akce pro zraněné vojáky, založená princem Harrym – pozn. red.), kde získal stříbrnou medaili v lukostřelbě.

Než dva měsíce po ruské invazi zemřel, působil jako trenér a koordinátor týmu Invictus ve Lvově. „Vždy se snažil pomáhat všem veteránům, kteří se sjednotili kolem sportu,“ vzpomínal na něj Ukrajinský sportovní výbor.

„Na počest sportovních vítězství zesnulých sportovců se již nebude vyvěšovat vlajka a hrát hymna,“ napsal ukrajinský ministr sportu Vadym Gutcajt po půl roce války. Jeho slova platí i nadále, o to víc jen pár dní před ročním výročím války na Ukrajině.

Ministr doufá, že získá širokou mezinárodní podporu pro odepření startu Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži. On sám vyhrál olympiádu v 90. letech v šermu a nyní uvedl, že představa startu ruských a běloruských sportovců se mu jeví jako nepřijatelná.

Český olympijský výbor je pro neúčast Rusů a Bělorusů na olympiádě v Paříži. Případný bojkot nezvažuje

Číst článek

„Je to pro nás nemožné v době, kdy probíhá totální válka, kdy naši sportovci, vojáci brání naši vlast,“ komentoval Gutcajt. Agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele informuje aktuálně o 220 atletech a trenérech, kteří ve válce na Ukrajině zemřeli.

Padlí Ukrajinci, ruští olympionici

Právě o padlých sportovních nadějích se nyní rozhořela debata. A to v souvislosti s vyjádřením Mezinárodního olympijského výboru o možné účasti ruských a běloruských atletů na Letních olympijských hrách v Paříži 2024. Dveře jim nechávají otevřené s možností startu pod neutrální vlajkou bez státních symbolů.

To se ale nelíbí více než 40 zemím, které zvažují bojkot olympiády. Proti tomu se výrazně ohradily třeba pobaltské státy, Polsko, ale i Velká Británie a samozřejmě Ukrajina. Naopak Spojené státy se přiklání k alternativě účasti sportovců pod bílou vlajkou a stejně se k tomu staví i Češi. Účast Rusů a Bělorusů prý Český olympijský výbor nepodporuje, bojkot ale nezvažuje.

Argumenty pro tento postoj se ale nezdají dostatečné ministerstvu zahraničí i Národní sportovní agentuře. Podle informací serveru iROZHLAS.cz kvůli tomu plánují v pátek společnou schůzku. „Mohu potvrdit, že schůzka se zástupci ČOV a NSA se bude konat v pátek dopoledne. Tématem jednání jsou úvahy Mezinárodního olympijského výboru nad možnou participací ruských a běloruských sportovců na LOH 2024 v Paříži,“ uvedl mluvčí resortu Daniel Drake.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít