Dřív se na humanitární pracovníky nestřílelo. Nyní jsou terčem, říká šéfka české pobočky UNICEF
Na Ukrajině už od roku 2014 poskytuje humanitární pomoc Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Ve spolupráci s Červeným křížem se podílel i na evakuaci lidí, rodin a dětí z Mariupolu a tamější ocelárny Azovstal. „Podařilo se zachránit čtyřicet dětí, zajistili jsme vodu, zdravotní péči, výživu i psychologické poradenství. Ale dětí jsou tam desítky tisíc a otázka je, kdy se k nim dostane pomoc,“ popisuje Pavla Gomba.
Některé programy pokračují díky místním partnerům a dobrovolníkům, kteří mohou pomáhat i tam, kam se mezinárodní pracovníci nemohou dostat – a také nejsou tak snadným terčem.
„Donedávna platilo, že lékaři a humanitární pracovníci jsou ti, na které se nestřílí. Bohužel teď vidíme, že je to často naopak a naši pracovníci jsou cílem promyšlených útoků,“ upozorňuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka české pobočky UNICEF.
Podle ní jde o formu psychologické války, protože ten, kdo zastřelí lékaře nebo člověka, který v místě poskytuje pomoc, tím dává signál, že se nezastaví před ničím.
„Je to vlastně forma odstrašování případného nepřítele. Pro nás to znamená, že zajištění bezpečnosti našich pracovníků je ještě mnohem náročnější, než tomu třeba bývalo dříve,“ dodává s tím, že v zemi nyní působí 147 pracovníků UNICEF a tisíce místních dobrovolníků.
Situace je katastrofální
Ve válce na Ukrajině podle oficiálních statistik zahynulo 227 dětí, skutečné číslo ale bude vyšší. „Na Ukrajině je 7,7 milionu vnitřně vysídlených, což je dvojnásobek lidí, kteří odešli do zahraničí. Z toho tři miliony jsou děti, které potřebují pomoc. Situace je katastrofální a tragická,“ zdůrazňuje.
Vedle záchrany života a zajištění pitné vody, výživy a základní zdravotní péče je na druhém místě snaha zmírnit prožitá traumata a prioritou je i školní docházka. Pravidelný režim a kontakt s vrstevníky jsou totiž formou psychologické pomoci.
Gomba s obavami sleduje deportace ukrajinských dětí na území Ruské federace, podle ukrajinské vlády jde o téměř 200 tisíc dětí. „Je to porušení celé řady mezinárodních dohod a konvencí včetně nejzákladnější Ženevské konvence z roku 1949 a Úmluvy o právech dítěte,“ uvádí s tím, že dítě má právo vyrůstat ve své rodině, ve svém prostředí a kultuře.
Zároveň dodává, že není jasné, co se s ukrajinskými dětmi v Rusku děje, protože jako v jedné z mála zemí světa tam UNICEF nepůsobí.
„Co normálně funguje třeba i ve velmi složitých zemích, jako je třeba Severní Korea, kde máme své zastoupení a struktury, které v takových případech můžeme aktivovat, to v Rusku není.“
