‚Nechci být na frontě ještě tři roky.‘ Ukrajina potřebuje víc vojáků, málokdo ale chce jít do války
Ukrajinci, kteří se dobrovolně přihlásili k obraně své vlasti, jsou vyčerpaní, zranění nebo mrtví. Mnozí z těch, kteří by je měli nahradit po 21 měsících války, ale do boje nechtějí. Ukrajinská společnost stojí před rozhodujícím okamžikem – představuje ho druhá vlna náboru, která má pomoct zastavit ruské okupanty, jak popisuje španělský deník El País.
Ukrajinské ozbrojené síly a civilní úřady zintenzivnily akce na povolávání mužů ve věku od 27 do 60 let. Těm, kteří odmítnou, dokonce hrozí tresty odnětí svobody. Vláda v Kyjevě nyní čelí dvojímu úkolu: bránit se agresorovi pomocí nových jednotek a zároveň řešit nedostatek motivace u velké části obyvatelstva, která nechce jít do války.
Kiril Babij je ukrajinský dělostřelecký důstojník sloužící v Bachmutu, na jedné z nejkrvavějších front války. Pochází z Krymu, poloostrova, který byl v roce 2014 nezákonně anektován Ruskem. Od té doby pobýval v Charkově.
Když Rusové v únoru 2022 zahájili rozsáhlou invazi na Ukrajinu, neváhal a dobrovolně narukoval. Stejně jako on postupovalo téměř půl milionu mužů a 62 tisíc žen.
Babij ale 20. listopadu zveřejnil na Instagramu text, který měl velký dopad na vnitroukrajinskou debatu: oznámil, že v únoru 2024, tedy až uplynou dva roky od začátku války, z armády odejde. Muž předpokládá, že půjde do vězení za dezerci, ale má za to, že systém náboru je nespravedlivý.
‚Válka na pět let?‘
„Před měsícem jsem si položil otázku: Co když bude válka trvat pět let, Kirile? A začal jsem plakat. Nechci být na frontě ještě tři roky. Jsem psychicky vyčerpaný,“ popisuje své pocity Babij. Podobně se cítí i další vojáci, se kterými novináři z El Paísu mluvili.
„Je špatné, že ti z nás, kteří dobrovolně narukovali a bránili svou zemi, mají tak nepříznivá očekávání do budoucna. Proto to píšu, aby došlo ke změnám, které armádu promění z vězení v dobře organizovanou instituci pro obranu země v dlouhotrvající válce,“ doplňuje Babij.
Není cesty zpět, možná do konce života, říká muž, který dezertoval z Putinovy armády
Číst článek
Babijův nesouhlas není ojedinělý. Prezident Volodymyr Zelenskyj v televizním projevu z minulého pátku potvrdil, že jeho vláda zavede nový systém mobilizace, ale také demobilizace, aby ulevila vojákům, kteří bojovali téměř dva roky.
Novináři deníku El País v listopadu navštívili několik měst na východě a západě Ukrajiny – od Lvova po Cherson, od Mykolajiva po Dnipro, od Kyjeva po Záporoží. Ve všech těchto městech vedly rozhovory s mladými lidmi z různých socioekonomických vrstev, které skončily stejným závěrem: nechtějí jít do války.
Většina obyvatel Ukrajiny přitom stále podporuje válečné úsilí v zastavení ruské invaze. Ukazují to průzkumy, například ten, který provedla agentura Gallup v říjnu. Ukázalo se, že 60 procent Ukrajinců je oddáno záměru „pokračovat v boji, dokud ve válce nezvítězí.“
Drtivá většina respondentů má vítězstvím na mysli vyhnání ruských vojsk z celého území Ukrajiny. Ve stejném průzkumu se pro pokračování ve válce vyslovilo 70 procent dotázaných.
Mírná mobilizace
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil nezveřejňuje počet osob, které jsou začleněny do armády, ani počet potřebných náhradníků. Vojenské zdroje na Záporožské frontě ale v říjnu uvedly, že je zapotřebí asi 200 tisíc nových vojáků.
Radši deportaci než bojovat. Rusko verbuje do armády uprchlíky, které chytá na hranicích s Finskem
Číst článek
Deník Ukrajinska pravda zveřejnil začátkem listopadu zprávu, že doba „mírné mobilizace“ musí skončit. List publikoval rozhovor s vojenským kaplanem Andrijem Zelinským. Ten odmítl dichotomii mezi téměř normálním životem, který je vidět ve městech daleko od frontové linie, jako je Kyjev, ve srovnání s bojovými zónami.
„Na Ukrajině dnes existuje alternativní realita – alternativa k bolesti, zraněním, smrti a válce. A to je hlavní hrozba, pokud jde o udržení odporu proti nepříteli,“ uzavírá slovy kaplana španělský El País.
