Rusko ve vodách u okupovaného Krymu zadrželo tři lodě ukrajinského námořnictva. Podle Ukrajinců došlo při incidentu ke střelbě a šest námořníků bylo zraněno. Čtyřiadvacet členů posádek Rusové zajali a ukrajinské velení o nich nemá žádné zprávy. Hosty speciálního vysílání Českého rozhlasu Plus byli například Jevhen Perebyjnis, velvyslanec Ukrajiny v Česku, nebo Josef Pazderka, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj ČT v Rusku.

Speciál Kyjev/Moskva 21:00 26. listopadu 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Rusko se chystá zadržené ukrajinské námořníky postavit před soud, i když za hlavní viníky Moskva považuje prezidenta Petra Porošenka a celé ukrajinské vedení,“ přibližuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že šlo o „agresivní a provokativní akce ukrajinské strany.“ Cílem údajně pečlivě připraveného incidentu prý bylo vytvořit záminku pro zesílení protiruských sankcí a odvedení pozornosti od vnitropolitických problémů.

„Samozřejmě že to z naší strany nebyla žádná provokace. Ukrajina nemá zájem o eskalaci situace v Azovském moři. Šlo o standardní přesun ukrajinských lodí z Oděsy do azovských přístavů,“ říká ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Podle něj šlo o ruskou provokaci v neutrálních vodách, Rusko prý chce anektovat Azovské moře a zabránit Ukrajině v přístupu na své území.

„Uvítali bychom tvrdší protiruské sankce i větší vojenskou podporu. Ukrajina brání nejen svou nezávislost, ale i celou Evropu a její hodnoty,“ dodává ve vysílání Českého rozhlasu Plus ambasador s tím, že mezinárodní společenství by mělo ruský útok jednoznačně odsoudit.

Dojde k eskalaci?

Ukrajinský prezident Petro Porošenko už podepsal dekret o vyhlášení výjimečného stavu, který teprve po skončení pořadu ve večerních hodinách schválil parlament. Podle Dorazína dekret znamená omezení řady demokratických práv, zavedení cenzury a zákaz předvolební agitace. Dotkne se kandidátů v prezidentských volbách, které se mají konat 31. března 2019.

Podle redaktorky ruské redakce Českého rozhlasu Kateřiny Ayzpurvit nelze vliv výjimečného stavu na volby odhadnout, pozice prezidenta Porošenka i například jeho protikandidátky Julie Tymošenkové je ale silná.

Ukrajina se prý také nechystá na námořní válku. Vyhlášení výjimečného stavu je tak spíše symbolickým krokem. Ayzpurvit také očekává, že Rusko ukrajinské námořníky vymění a propustí, protože nemá sílu ani zájem na další eskalaci napětí.

Bývalý zpravodaj České televize v Rusku Josef Pazderka má ale odlišný názor. Potenciál pro pokračování tohoto konfliktu je prý na ruské a částečně i ukrajinské straně velký.

„Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina je nízká, dosáhla úrovně těsně před anexí Krymu. To otevírá možnost pro ozbrojené akce v zahraničí, které by odvedly pozornost od domácích problémů,“ upozorňuje s tím, že ze stejného důvodu by se eskalace mohla hodit i ukrajinským představitelům.

V přístupu Evropské unie a Západu vůči problému Ukrajiny postrádá Pazderka střízlivost, a především důslednost v oblasti dodržování protiruských sankcí.

„Je to velká výzva i pro Českou republiku. Někteří politici posílají na anektovaný Krym svého syna a tváří se, že se absolutně nic neděje,“ doplňuje Pazderka.

„Konflikt na Ukrajině trvá už od roku 2014. Evropa na něj sice zareagovala, ale myslím, že jsme už zapomněli. Tyhle incidenty jsou budíčkem, že situace není vyřešená. Konflikt dál doutná a je třeba se k němu stavět čelem,“ uzavírá zástupce šéfredaktora serveru Aktuálně.cz.

Jan Burda, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít