Romancov: Boje mezi Ukrajinou a Ruskem se na moře pravděpodobně nepřesunou

Přestože Rusko v neděli zabavilo tři lodě ukrajinského námořnictva, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov si myslí, že konflikt mezi oběma zeměmi se na moře nepřesune. Oblast Kerčského průlivu je podle něj tak malá, že by Rusům stačilo jejich letectvo. Řekl to v neděli Českému rozhlasu Plus.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinské lodě v Černém moři (ilustrační foto)

Ukrajinské lodě v Černém moři (ilustrační foto) | Foto: Ukranian Ministry of Defence | Zdroj: Reuters

Přibližme si prosím nejdřív mapu. Jak to vlastně vypadá v Kerčském průlivu? Jak rozlehlá je ta oblast moře, kde se to odehrálo?
Jedná se o moře, jehož rozloha není veliká. Přiznám se, že jsem zaskočen tou otázkou, že vám nejsem v tento okamžik schopen říct jeho rozlohu. Rozhodně je to poměrně malá část, která je součástí toho takzvaného černomořského bazénu. Podstatně důležitější než rozloha je právní status téhle části Černého moře a v tom je jaksi klíč k tomu problému, který tam dnes (v neděli – pozn. red.) nastal.

Výjimečný stav na Ukrajině už platí. Rusové poslali do vazby většinu ze zadržených námořníků

Číst článek

Stížnosti, že Rusko omezuje svobodu plavby z Černého do Azovského moře, jsou, myslím, dlouhodobějšího rázu. Když odhlédneme od rétoriky válčících stran, co z toho je objektivně známo?
Objektivně známo je to, že v dobách Sovětského svazu, bylo Azovské moře „vnitřní“ Sovětské moře, protože všude okolo existoval pouze Sovětský svaz.

V tu dobu ani neexistoval dnes platný režim mezinárodního námořního práva, režim UNCLOS (United Nations Convention on the Law of the Sea – pozn. red.), který byl odsouhlasen světovým společenstvím v 80. letech, ale pak trvala ratifikace těchto mezinárodních smluv až do let devadesátých, a ty by teoreticky – principy obsažené v režimu UNCLOS – měly platit i v Azovském moři. Protože jak Ukrajina, tak Ruská federace jsou smluvními státy tohoto režimu.

Nicméně tam ještě došlo k bilaterálnímu právnímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskou federací, které zatím nevedly k žádnému výsledku. A protože mezitím došlo k anexi Krymu, tak se s největší pravděpodobností můžeme domnívat, že tam v blízké budoucnosti ani žádný pozitivní výsledek nebude.

Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov | Zdroj: Repro ČT24

Ukrajinské lodě pluly do Mariupolu, to je město, o kterém jsme slýchali ve zpravodajství kvůli válce Ruska a Ukrajiny. Jak nebezpečná bývá tahle trasa? Jak nebezpečné je v této situaci na frontě proplout tím průlivem?
Přímo kolem Kerčského průlivu žádné vojenské operace velkého rozsahu, aspoň pokud je mi známo, rozhodně neprobíhaly, protože ty boje mezi ukrajinskou armádou a povstalci, kteří jsou podporováni, zásobováni a vyzbrojováni z Moskvy, probíhají o kus severněji. Čili z hlediska pohybu plavidel Kerčský průliv tam žádný zásadní problém navigačního charakteru nebyl. Pokud tam nejsou komplikace kvůli klimatickým podmínkám, protože je to část Černého moře, která v zimě zamrzá.

Ani ty problémy nezhoršila rusko-ukrajinská válka na východě Ukrajiny. Teď se tam samozřejmě poměry změnily od okamžiku, kdy byl dobudován ten takzvaný Kerčský most, protože plavební koridor se zúžil. Ale to je spíš zase problematika technického rázu než vojensko-bezpečnostního.

Úmyslně narazili do našeho remorkéru, tvrdí Ukrajina o srážce lodí v Kerčském průlivu

Číst článek

Už jsme mluvili o těch konvencích – konvence OSN o mořském právu a o dohodě Ruska a Ukrajiny o spolupráci při využití Azovského moře a Kerčského průlivu. Teď v souvislosti s incidentem obě válčící strany mluví o porušování těchto pravidel. Jak tedy velké je podle vás riziko, že se rusko-ukrajinský konflikt přesune na moře?
Myslím, že k tomu pravděpodobně nedojde, protože Ukrajinci jsou si velice dobře vědomi toho, že je tam naprostý nepoměr sil mezi Ruskem a Ukrajinou. Ruská strana má, pokud jde o vojenské hledisko, na své straně veškeré výhody minimálně do okamžiku, než by v Černém moři začaly operovat lodě jiných států, které by z nějakého důvodu s Ukrajinou spolupracovaly. Což je scénář, který se samozřejmě stát může, ale v tento okamžik to nevypadá, že by to bezprostředně mělo hrozit.

Kdyby k tomu konfliktu došlo, tak navzdory tomu, že Rusko je v námořní kapacitě výrazně silnější než Ukrajina, tak se domnívám, že by se ten konflikt odehrával na pevnině, protože ten prostor je natolik malý, že Rusové jsou schopni všechny ty věci v Kerčském průlivu ošetřit ze vzduchu ze základen – ať už na Krymu nebo na ruském území – minimálně stejně efektivně jako prostřednictvím svých námořních prostředků.

Martina Mašková, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme