Tchajwanci si vybrali nového prezidenta i vládu. Jak to v ulicích Tchaj-peje vypadalo před a po volbách?
V ulicích Tchaj-peje je v sobotu večer čím dál tím víc rušno. Na každém rohu stále visí větší či menší barevné plakáty s obličeji hlavních kandidátů právě skončených voleb prezidenta a parlamentu. Z hlavních tříd města se ozývá hudba. Tchajwanci mají jasno: chtějí, aby v preziedntském paláci opět usedl kandidát Demokratické pokrokové strany (DPP). Hlavou státu se stane současný viceprezident Laj Čching-tche. V parlamentu ale DPP o většinu přijde.
„Děkuji tchajwanskému lidu za novou kapitolu naší demokracii,” řekl nově zvolený prezident, Laj Čching-tche z Demokratické pokrokové strany v prvním projevu po volbách.
Čína bude na Tchaj-wan tlačit bez ohledu na vítěze voleb. Očekávám agresivní jednání, říká expertka
Číst článek
„Dali jsme světu najevo, že stojíme na straně demokracie,” dodal s tím, že tchajwanský lid úspěšně odolal snahám Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby.
Jeho projev doprovázel silný potlesk několika tisíc podporovatelů v centru Tchaj-peje. Vítězství DPP v prezidentských volbách je bezprecedentní.
Ještě nikdy se nestalo, aby prezidentský post získala ta samá strana třikrát po sobě.
Týdny nervózního očekávání vyvrcholily. V reportáži přímo z místa popisujeme, jak vypadal volební den na Tchaj-wanu a i to, co sobotě předcházelo.
Den D
Skákací hrady, převleky Pokemonů, hip-hopová vystoupení, blikající čelenky do vlasů: že se na Tchaj-wanu konají volby snad nelze přehlédnout. Každá strana má své barvy a každý kandidát má svůj slogan.
„Nezávislost Tchaj-wanu“ říkají jedni, „Dodržíme sliby“ říkají druzí a „Mír, ne válku,“ je heslo třetí strany. Ostře sledované volby rozhodují o tom, jakou cestou se Tchaj-wan vydá, zda bude ostrov otevřený vyjednávání s Čínou, či nikoliv.
„Volební atmosféra na Tchaj-wanu je pro mě inspirující. Je vidět, že lidé tu berou hlasování opravdu vážně. Myslím, že na to má dopad i to, že ještě poměrně nedávno tu panoval autoritářský režim a lidé k volbám chodit nemohli,“ popisuje politoložka Sara Newland v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Český rozhlas Radiožurnál.
Zachová si Tchaj-wan nezávislost, nebo se přivine zpátky k Číně? Napoví prezidentské volby
Číst článek
Je sobota krátce po čtvrté hodině odpoledne a volební místnosti právě zavřely. Řada Tchajwanců, kteří si právě zvolili nový parlament a prezidenta, však nemíří domů, ale na shromáždění příznivců stran, pro které hlasovali.
Sčítání hlasů ve volebních místnostech, ale i politická shromáždění jsou totiž otevřená veřejnosti. Jednou z přihlížejících je i provovolička, dvacetiletá Mei-Ling. Svůj hlas hodila Demokratické pokrokové straně (DPP).
„Volila jsem DPP, protože jsou symbolem nezávislého Tchaj-wanu,“ říká mi studentka matematiky.
Invaze z pevniny
Útoku pevninské Číny, kterého se obává snad celý svět, se ale Mei-Ling nebojí. „Proč bych se měla bát,“ směje se s tím, že Tchaj-wan je přeci nezávislý, a kdyby to Čína chtěla zpochybnit, tak jí v tom Tchaj-wan spolu se zahraničními partnery zabrání.
Míra závislosti na Číně je hlavním tématem prezidentských a parlamentních voleb. Otevřenost Číně je pro řadu voličů rozhodujícím faktorem při vybírání jedné ze tří stran soupeřících o hlavu státu a zároveň křesla v parlamentu.
Současný viceprezident Laj Čching-tche z DPP a vítěz prezidentských voleb vedl i v posledních průzkumech před volbami. Byl oblíbeným kandidátem voličů, kteří odmítají bližší vyjednávání s Čínou.
Ve své předvolební kampani Laj Čching-tche slíbil, že bude následovat nezávislé směřování země, kterou nastavila stávající prezidentka Cchaj Jing-wen, která v zemi vládne už osm let a znovu se o post hlavy státu už ucházet nemohla.
Podle politoložky Sary Newland je však řada lidí z vlády DPP otrávená. „Zejména mladí lidé, pro které je DPP jedinou stranou, kterou znají, jsou připraveni na změnu,“ říká dále v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál. I proto zřejmě DPP ztratila většinu v tchajwanském jednokomorovém parlamentu.
Právě této příležitosti využil Kche Wen-če, bývalý chirurg, který se v roce 2014 stal starostou Tchaj-peje.
Tchajwanští progresivisté ztrácejí před volbami hlasy. Mladé voliče z generace Z jim přebírá nová strana
Číst článek
V roce 2019 pak založil Tchajwanskou lidovou stranu (TPP). Ve vztahu s Čínou prosazuje tzv. střední cestu, která je lákavá pro mladé voliče otrávené z nepřetržité vlády DPP.
Kche Wen-če ale podle předvolebních průzkumů neměl dostatečnou voličskou podporu pro získání prezidentského křesla, což potvrdily i výsledky voleb.
Sází tak spíš na spojení sil s Kuomintangem (KMT), dosud konzervativní opoziční stranou, ke kterému nyní v parlamentu zřejmě dojde.
„Myslím, že v každé demokracii by se čas od času měla dít změna, DPP je u moci dlouho,“ říká třiatřicetiletá Shuhui. Její manžel, pětatřicetiletý Chih-wei přitakává. Co se Číny týče, TPP jim přišla jako nejrozumnější volba.
„DPP je moc radikální v tom, že hrozbu války neslyší. KMT je Číně zase moc poddajná. Proto volíme střední cestu,“ říká Chih-wei a dodává, že pro řadu starších voličů mohly být vřelejší vztahy s Čínou preferovanou volbou a jistotou toho, že se nedožijí invaze.
Starost o bezpečí
To potvrzuje i několik voličů KMT, kteří se v předvečer voleb schází na schromáždění v Nové Tchaj-peji, oblasti, která vznikla v roce 2010, obklopuje hlavní město Tchaj-pej a ve spojení s ním tvoří obří aglomeraci.
„DPP nezáleží na tom, co lidé opravdu chtějí. Prosazují agendu nezávislosti a nestarají se o naše bezpečí,“ vysvětluje svůj názor na politiku serveru iROZHLAS.cz šestapadesátiletý podnikatel, který se představuje jako Shu-fen.
Na rozdíl od mladé voličky DPP se války s Čínou obává. „Samozřejmě se útoku bojíme, Čína nám neustále připomíná, že na nás může zaútočit,“ říká.
Tím má na mysli třeba téměř nepřetržitou přítomnost čínských vojenských lodí a letadel poblíž Tchajwanského průlivu. „A kromě toho jsme přeci jeden národ, máme společnou historii a mluvit bychom spolu prostě měli,“ dodává.
26:28
Aby se v Číně opravdu něco změnilo, musel by nejdřív Si Ťin-pching zemřít, říká sinoložka Lomová
Číst článek
Podle politoložky Newland jsou Tchajwanci na přítomnost čínské hrozby zvyklí. „Hrozbou války tu lidé žijí dlouhodobě, ale nemyslím si, že by to pro ně byl každodenní strach, tak jako byla válka s Ruskem pro Ukrajince,“ zamýšlí se.
Uznává však, že čínská vojenské agrese se čím dál tím více stupňuje. „Místní žijí s mnohem vyšší úrovní čínské vojenské agrese než dříve,“ říká s tím, že to, že se v tchajwanském vzdušném prostoru objeví čínské stíhačky, je na denním pořádku.
A to se po volbách pravděpodobně nezmění, protože žádný z kandidátů není ochotný splnit to, co si čínské vedení přeje: sjednotit Tchaj-wan s pevninskou Čínou.
Válka dezinformací
Výsledky voleb přitom neovlivňuje jen strach z čínských vojenských letounů, ale také dezinformace kolující v médiích a na sociálních sítích.
„Jednou z věcí, kterou Čína dělá, je, že čínská média přebírají dezinformace, které se objevují na tchajwanských sociálních sítích, reinterpretují je ve svůj prospěch a pak je posílají zpět do oběhu,“ popisuje Newland.
Nejčastější dezinformace se podle ní týkají především Spojených států amerických.
„Úspěšné jsou především zprávy o skepticismu vůči Americe, tedy myšlenka, že Tchaj-wan nemůže být bráněn a že kladné vztahy s USA zapletou Tchajwance do války. To jsou obzvlášť efektivní zprávy, protože je mimo jiné slýcháme od členů KMT,“ popisuje politoložka.
„Bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, Peking bude vyvíjet tlak,“ říká Newton. „Zároveň si nemyslím, že žádná z těch tří hlavních stran dá Si Ťin-pchingovi to, co chce, žádná z nich neodevzdá Tchaj-wan Číně. To je něco, co snad nechce žádný tchajwanský volič,“ uzavírá.
