Aby se v Číně opravdu něco změnilo, musel by nejdřív Si Ťin-pching zemřít, říká sinoložka Lomová
Pokud bude u moci prezident Si Ťin-pching, v Číně se toho mnoho nezmění, myslí si sinoložka Olga Lomová. „Je důležitá osobnost Si Ťin-pchinga, není to samozřejmě jen on, ale jeho si komunistická strana vybrala. On neudělal nějaký puč, ale v jistém okamžiku vývoje společnosti ho vyprodukovala strana,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus na Českém rozhlase Plus.
„Druhá věc je, a tam bychom se měli od Číňanů trochu přiučit, že politiku dělají s dlouhodobým a systematickým výhledem,“ pokračuje Lomová. „To znamená, že nemyslí jen na to, jestli teď zrovna je nějaké nebezpečí, ale na to, že by to nebezpečí třeba mohlo růst, že by se mohly objevit alternativní pohledy a nároky hlavně mladé generace a tak dále,“ dodává.
Přidává vystihující čínskou frázi, ve které se říká, že je potenciálně podvratné myšlenky potřeba zaštípnout, dokud jsou ještě pupeny. Jinak na jaře vykvetou.
Mladí Číňané se totiž začínají projevovat trochu jinak – a už ne jako poslušné obyvatelstvo. „Popisovány jsou různé nové fenomény, jako je nezájem o kariéru. Také se objevují alternativní proudy, ekologické nebo duchovní, o kterých se dozvíme, až když je na ně provedený zátah.“
„Hlavní problém tak je, a to si čínští ideologové velmi dobře uvědomují, nakolik západní svět zůstane postavený na myšlence individuálních práv, svobod a právního řádu, který je chrání, nebo na otevřené společnosti. Nakolik to dokážeme obhájit a třeba i časem přesvědčit čínské obyvatelstvo, že je to u nás lepší než u nich,“ uvažuje sinoložka Lomová.
Světové volby 2024: Soupeření o amerického prezidenta, eurovolby i hlasování na Tchaj-wanu
Číst článek
Pokud má spekulovat, jak dlouho a jestli vůbec, se v Číně něco změní, říká: „To by musel nejdřív zemřít Si Ťin-pching – a omlouvám se za tato tvrdá slova. Protože on se ztotožnil se svou rolí. A jeho intelektuální obzor, a na tom se shodnou všichni nezávislí Číňané, se kterými člověk má možnost mluvit, je velmi úzký. On si neumí ani představit jinou společnost než tu, kterou prosazuje.“
„Druhá podmínka změny je postavená na tom, jestli se společnosti podaří – anebo nepodaří – vyřešit stávající krize represivními prostředky,“ doplňuje.
„A tady je rozdíl mezi Ruskem a Čínou, kde je přece jen jiný politický systém. Čínská lidová republika a jejímu komunistickému vedení skutečně záleží na tom, aby systém fungoval, aby naplnili historickou roli, kterou si sami přiřkli. A když to nebude fungovat, tak možná nastane i uvolnění, což je tedy asi víc zbožné přání do budoucna.“
Čína vs. Tchaj-wan
Země má podle Lomové vnitrostátní problémy pramenící jak z poklesu výkonu ekonomiky, tak z pnutí ve společnosti, krize bydlení či nerovného postavení venkova a měst, případně ze sociálních problémů.
Blízko Tchaj-wanu přelétala čínská vojenská letadla. Ostrov čekají prezidentské a parlamentní volby
Číst článek
„Osobně se proto domnívám, že Čínská lidová republika v tuto chvíli na Tchaj-wan nezaútočí. Okamžitě se nabízí i protiargument, podle kterého právě proto, že má problémy, tak aby je odsunula, naopak útok provede. Proto říkám: má analýza je tak 50 na 50.“
Proč zatím k útoku na Tchaj-wan nedošlo, si sinoložka vysvětluje několika důvody.
„Obvykle se jako hlavní uvádí, že donedávna a přes všechny silácké řeči čínského vedení neměla armáda na obsazení Tchaj-wanu kapacity.“
„I když se to může na první pohled zdát neuvěřitelné: obrovská Čína nemá vojenské kapacity obsadit nějaký maličký ostrov. Je třeba dodat, že v poslední době se to mění a armáda výrazně posiluje.“
„Mimochodem, je to provázáno se špičkovými a nejpokročilejšími technologiemi, na které v poslední době uvalily Spojené státy embargo. Hlavním důvodem není zbrzdit ekonomický rozvoj Číny a ,zbavit se‘ konkurence, ale nedovolit, aby tyto technologie byly dostupné i pro armádu. Američané tak nechtějí, aby jim snad sami dodali kapacity obsadit Tchaj-wan a pak mít dominantní postavení i v Pacifiku,“ vysvětluje.
Na Tchaj-wanu se zřítil skalní oblouk Sloní chobot. Na vině je mořská voda a přirozené zvětrávání
Číst článek
„Otázkou za milion“ je podle sinoložky právě to, jestli se vztahy po lednových ostrovních volbách ještě vyostří, nebo naopak uklidní.
„Je to téma, které řeší mnozí významní pozorovatelé, kteří dlouhodobě sledují tchajwanskou politiku a tchajwansko-čínské vztahy. Většina z nich dlouze vysvětluje ten či onen aspekt – a nakonec řeknou, že nevědí. Protože to opravdu neví nikdo.“
„Momentálně v Číně probíhají tvrdé čistky v nejvyšším vedení armády, a to už od poloviny minulého roku. Koneckonců – loni se ,ztratil‘ i jejich ministr národní obrany. Probíhá protikorupční kampaň a zároveň stále intenzivnější soustřeďování veškeré moci do rukou prezidenta,“ dodává s tím, že i to může leccos znamenat.
Olga Lomová připomíná, že hlavním životním cílem Si Ťin-pchinga je právě obsazení Tchaj-wanu.
Celý rozhovor si poslechněte v audiu v úvodu článku.
