Je to dobrý kompromis, říká o evropském summitu Charanzová. ‚Mám nemalé výhrady,‘ oponuje Vondra
Premiéři zemí Evropské unie se po dalším maratonu nočních vyjednávání nakonec v úterý nad ránem dohodli na pomoci unijní ekonomice. Vzniknout má mimořádný fond v objemu 750 miliard eur, tedy přes 20 bilionů korun. Česko by z něj mohlo vyčerpat až 640 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že má z dohody radost. Podobně jednání hodnotí i místopředsedkyně Evropského parlamentu zvolená za ANO Dita Charanzová.
„To, co je teď na stole, je dobrý kompromis. Bylo potřeba uklidnit finanční trhy a ukázat, že Evropa dokáže v těžkých chvílích táhnout za jeden provaz,“ řekla Charanzová ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra ale má k dojednané dohodě hned několik výhrad.
„Je to nakročení k dluhové unii a to do budoucna není moc dobré. Z krátkodobého hlediska to má svůj význam jako určité uklidnění situace. Zejména směrem k Itálii a Španělsku, jižním zemím. Jinak by měly problém dál si na kapitálových trzích půjčovat. To by destabilizovalo eurozónu a nás jako proexportní zemi,“ vysvětluje.
Oba se pak shodují, že šlo o to najít kompromis mezi několika tábory – na jedné straně byly „šetřivé“ země v čele s Nizozemskem, které nakonec podle Vondry získaly hodně. „A své mají taky Maďaři a Poláci. Češi ale moc vidět nebyli a ve finále toho dealu to je taky poznat,“ hodnotí Vondra.
Příjmy z povolenek
Jak říká místopředseda ODS, „až do očí bijící původní špatný klíč“ o rozdělování peněz podle míry nezaměstnanosti je minulostí.
„Tím získáme asi miliardu eur navíc. Na druhé straně ztrácíme to, o čem se nikde moc nepíše, a to je fond určený na eliminaci následků dekarbonizace nejvíc postižených zemí a regionů. To se týká Ostravska nebo Ústecka kvůli vypínání tepelných elektráren. Tam jsme přišli asi o dvě miliardy eur proti původním předpokladům.“
Výsledek summitu je dobrý, řekl Babiš. Česko může z rozpočtu Evropské unie čerpat 35,7 miliardy eur
Číst článek
Vondra má problém i s otázkou emisních povolenek. „Budu chtít vysvětlení. Příjmy z emisních povolenek byly až doposud příjmem členského státu, ale teď z toho zřejmě vyplývá, že se stanou celoevropským příjmem, což je pro nás další nevýhoda,“ zdůrazňuje.
‚Vyjednali jsme hodně‘
Charanzová s podobným tvrzením nesouhlasí. „Emisní povolenky nejsou v textu. Jediné, co se dohodlo, je, že nové zdroje budou z oblasti z daně z plastů a do budoucna se uvažuje i o dalších daních typu digitální, což nám taky vyhovuje. Musíme se na to dívat jako na jeden velký balíček, ve kterém si Česko opravdu hodně polepšilo,“ míní.
„Je férové říct, že se Česko u alokačního klíče zlepšilo a taky si vyjednalo víc na kohezní politiku, na kterou teď dostaneme víc o 27 miliard eur. Navíc se naše pozice oproti původnímu návrhu Evropské komise zlepšila o 78 miliard korun. To je hodně,“ dodává Charanzová.
Celý rozhovor Martiny Maškové si poslechněte v audiu.
