Hladoví lidoopi unášejí děti. Šimpanzi se kvůli těžbě dřeva i lithia častěji dostávají do konfliktu s lidmi
Ze studie německých expertů a neziskové organizace Re:wild plyne, že těžba ohrožuje lidoopy v Africe mnohem víc, než se předpokládalo. Paradoxně je to způsobeno zájmem o udržitelné technologie, které vyžadují více lithia, mědi a kobaltu. Jejich těžba se totiž nejvíce dotýká zemí rovníkové Afriky. „Ničí si tím své životní prostředí, které je tam právě i pro primáty,“ nastiňuje v pořadu Leonardo Plus primatoložka Barbora Pafčo.
„První aspekt je, že tím, že vznikne důl nebo se vytěží les, přímo zničíte tu krajinu. Ale na to je navázána i spousta dalších věcí, třeba přesun a přísun lidí – musíte vybudovat infrastrukturu, nějaké ubytování, což už zase obnáší nějaký prostor a jde o další zásek do krajiny,“ uvádí.
Poslechněte si celý speciál pořadu Leonardo Plus z festivalu populárně vědeckých filmů AFO Olomouc. Moderuje Martina Mašková
Pracovníci dolů jsou většinou chudší lidé a při shánění potravy se často vydávají lovit do lesa. „Takže jak se zvětšuje populace kvůli tomu, že tam vyrostl nějaký důl, tak je i větší tlak na přírodu kolem, na primáty a podobně,“ vysvětluje dále primatoložka.
„Je to i obrovský tlak na místní komunitu, třeba právě na tradiční lovce a sběrače, kteří se musí přesouvat dále do lesa, musí putovat delší vzdálenosti pro to, aby sehnali obživu,“ dodává.
To způsobuje i nárůst přímých konfliktů mezi lidoopy a člověkem, který se řeší hlavně v místech, kde je velká fragmentace lesa.
Hladoví šimpanzi unášejí děti
„Například v Bulindi v Ugandě je ten kontakt až extrémní. Šimpanzi tam žijí na kilometru čtverečním, kde se neuživí. Takže chodí na pole a do vesnic a třeba i unášejí děti. Vezmou dítě, a buď ho sežerou, nebo je zachráněno, ale třeba zmrzačené,“ popisuje extrémní situaci Pafčo. „A ty lidi se pak logicky naštvou, jdou a vymlátí skupinu šimpanzů, což je zase nelegální.“
Tento problém se navíc podle ní v podstatě nedá řešit. „Není, kam šimpanzi umístit, protože takhle vypadá skoro celá Afrika. A není ani kam přemístit lidi, protože když půjdou do města, tak tam skončí někde ve slumu.“
Jsou však organizace, které se snaží takovým konfliktům předcházet. Primárně prostřednictvím vzdělávání a nabízení alternativních zdrojů místním. „Jsou i projekty, které poskytují podporu pro to, aby se těžba dělala dobře. Radí třeba těžařům při těžbě dřeva, které stromy zachovat, které jsou důležité pro komunitu i pro primáty,“ popisuje odbornice.
Poslechněte si celý speciál pořadu Leonardo Plus z festivalu populárně vědeckých filmů AFO Olomouc, audio je v úvodu článku. Moderuje Martina Mašková.
