Zoologická zahrada chce ale jednat s městem o možném omezení silvestrovské pyrotechniky. Právě stres z ohňostroje může podle ošetřovatelů za úhynem šimpanze stát.
„Například v Bulindi v Ugandě je ten kontakt až extrémní. Šimpanzi tam žijí na kilometru čtverečním, kde se neuživí,“ popisuje pro Český rozhlas Plus primatoložka Barbora Pafčo.
V Evropě máme zvířata, která pocházejí z laboratoří nebo i z domácích podmínek, nesou si velmi těžká traumata, se kterými se snažíme pracovat, nelámat nad nimi hůl, říká zooložka z ostravské zoo.
Šimpanzi podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology používají rozdrcený hmyz ve chvílích, kdy by člověk běžně použil dezinfekci a obvaz. Hmyz primáti vtírají do otevřené rány.
Genetikové z univerzity ve švédském Lundu se ptali, co nás lidi tedy dělá lidmi. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin.
Úplná novinka pro hodonínské šimpanze to ale zase není. Podobný projekt se v Hodoníně uskutečnil v roce 2013 a jeho autorem byl současný ředitel zahrady Martin Krug.
„Caila udělala už první krůčky. Prořezaly se jí první zoubky, díky kterým poznává nové chutě ožužláváním ovoce a zeleniny,“ uvedla ošetřovatelka primátů Monika Nováková.
Díky své houževnatosti a trpělivosti odhalila Jane Goodallová řadu neočekávaných tajemství a zjistila, že šimpanzi toho mají s člověkem společného mnohem víc, než se do té doby soudilo.
Do nového pavilonu evoluce v ostravské zoologické zahradě se už přestěhovali jeho hlavní obyvatelé, šimpanzí samice. Pavilon s obřím výběhem stál přes 130 milionů korun a je největší investicí v zoo za poslední léta. Veřejnosti ale expozice ještě několik měsíců přístupná nebude.
Světoznámá britská etoložka Jane Goodallová je odbornicí na šimpanze. Před více než padesáti lety je začala pozorovat v jejich přirozeném prostředí, v nynější Tanzanii. Dnes slaví osmdesáté narozeniny. Šimpanzi ji toho prý hodně naučili i o lidech.
Jedním ze základních předpokladů evoluce, která pomáhá lidstvu přežít, je schopnost - a ochota - dělit se o zásoby potravin a jiné životně důležité věci. Jak ukázal nový výzkum amerických vědců, tuto podmínku máme zakódovanou možná hlouběji, než se zdálo. Experiment se skupinou šimpanzů měl zjistit, jestli členům tlupy záleží na tom, jakou odměnu za cvičení dostanou dohromady, nebo zda se jen sobecky zajímají o to, co mohou urvat sami pro sebe.
Srovnávací neuroanatomická studie konečně objasnila, proč se šimpanzi chovají agresivně, zatímco bonobové jsou přímo ukázkovým příkladem sociální tolerance.
Člověka od zvířat odlišují mimo jiné chybějící hmatové vousky, hladký penis a dlouhé milování. Za tyto znaky lidství podle nové studie vděčíme tomu, že nám z genomu vypadly kusy DNA.