Soud ve Štrasburku přijal stížnost polských politiků kvůli vládní špionáži při volbách
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přijal stížnost devíti polských politiků. Ti obvinili polské úřady z nezákonného špehování pomocí spywaru Pegasus. Soud se bude také zabývat tím, jestli jejich sledování neovlivnilo parlamentní volby v roce 2019.
V roce 2021 kanadská výzkumná skupina Citizen Lab při univerzitě v Torontu odtajnila sérii zneužívání izraelského špionážního systému Pegasus v několika zemích po celém světě, a to včetně Maďarska, Turecka nebo právě Polska.
‚Šokující a deprimující.‘ Bývalá polská vláda použila Pegasus ke špehování stovek lidí, říká ministr Bodnar
Číst článek
Odhalení v případě Polska se týkalo několika členů volebního štábu Občanské koalice před parlamentními a europarlamentními volbami v roce 2019. Nejznámější postavou sledování byl pravděpodobně dnešní europoslanec Krzysztof Brejza, který byl tehdy šéf volebního štábu tehdy opoziční Občanské koalice.
Jeho telefon byl několikrát hacknutý, a to v období mezi dubnem a říjnem 2019. Takto získané soukromé zprávy pak využila ve vysílání třeba televize TVP, tehdy ovládaná lidmi napojenými na Právo a spravedlnost.
Pegasus je běžně neodhalitelný spyware. Uživatel napadaného zařízení nemá šanci zjistit, že ho v telefonu má, ale software má přístup k jeho hovorům, zprávám i kameře. Izraelská společnost NSO Group ho vyvinula pro boj proti terorismu a organizovanému zločinu. Izrael také Polsku po zjištění zneužití odebral licenci na další aktualizace. Systém zaplatila tehdejší vláda Práva a spravedlnosti pravděpodobně z fondu na pomoc obětem trestných činů.
Kromě Brejzy si u soudu ve Štrasburku stěžuje i jeho manželka právnička Dorota Brejzová, jeho otec a bývalý starosta Inowrocławu Richard Brejza. Dále také předsedkyně Senátu Małgorzata Kidawová-Błońská, ministryně školství Barbara Nowacká, primátor Varšavy Rafał Trzaskowski a také primátoři Sopot, Hlivic a Lodže, celkem devět lidí. Všichni byli v roce 2019 členy štábu Občanské koalice.
Ovlivněné volby?
Evropský soud pro lidská práva bude zodpovídat dvě otázky. Zda tehdejší polské úřady vedené Právem a spravedlností neporušily Evropskou úmluvu o lidských právech, konkrétně článek 8 zaručující právo na respektování soukromého života a článek 13 neboli zajištění práva na účinný prostředek nápravy.
Špionáž placená z fondu na pomoc obětem. Polská vláda PiS sledovala opozici i vlastní členy
Číst článek
Lidé ze štábu Občanské koalice totiž byli vystaveni neoprávněnému a nezákonnému sledování pomocí systému Pegasus a nemohli se proti tomu účinně bránit.
Soud se bude zabývat i druhým bodem stížností. Tedy že sledování ovlivnilo výsledky parlamentních voleb, které v roce 2019 vyhrálo Právo a spravedlnost. Podle stěžovatelů se volby konaly v podmínkách, které jsou v rozporu s právem na svobodné volby. Tím už se zabývala také Rada Evropy a podle ní volby neproběhly spravedlivým způsobem.
A to právě kvůli zneužití spywaru Pegasus. Úřady ho použili totiž proti tehdejší opozici, jak zpráva zmiňuje. Ve stejné zprávě se Rada Evropy věnovala i případům v Maďarsku, Řecku, Španělsku, Ázerbájdžánu nebo na Kypru. Zneužíváním spywaru se v současnosti v Polsku zabývá i sejmová vyšetřovací komise, vytvořená po změně politických stran u moci. Teď v Polsku vládne široká koalice, vedená Občanskou koalicí, která právě vyšetřovací komisi zřídila.