Polské volby byly nespravedlivé, tvrdí Rada Evropy. Po vládě požaduje vysvětlení použití programu Pegasus
Polská vláda má tři měsíce na vysvětlení svého postupu vůči opozičním politikům před parlamentními volbami v roce 2019, které byly podle Rady Evropy nespravedlivé. Vyplývá to z předběžné zprávy Komise parlamentního shromáždění instituce. Vláda totiž použila vůči některým poslancům a senátorům špionážní program Pegasus.
Zpráva se týká zneužití izraelského špionážního programu Pegasus v šesti zemích: v Polsku, Španělsku, Maďarsku, Řecku, Ázerbájdžánu a na Kypru. Všechny země jsou součástí Rady Evropy.
Špionážní program Pegasus mělo v telefonu nejméně 10 lidí v Polsku. Psal i zprávy za senátora
Číst článek
Rada Evropy země oslovuje s konkrétními požadavky, v případě Polska zpráva Komise parlamentního shromáždění mluví o tom, že parlamentní volby v roce 2019 neproběhly spravedlivým způsobem, protože proti opozici byl během volební kampaně použitý Pegasus. Polsko je jedinou ze šesti zemí, která je obviněná přímo z ovlivňování politických procesů.
Zpráva uvádí, že špehování politiků, novinářů a ochránců lidských práv pro čistě politické účely je v rozporu s hodnotami instituce, lidskými právy, právním státem a demokratickými principy. To vede nejen k mrazivému vlivu na požívání základních práv aktérů občanské společnosti, ale taky to třeba ovlivňuje i podstatu a integritu volebních procesů a podstatu veřejné diskuze.
Polsko má do tří měsíců poskytnout informace o sledovaných osobách, ale také popsat důvod a mechanismus tohoto sledování.
Za Polsko zatím odpověděl jen zmocněnec informačního prostoru, Stanisław Żaryn. Podle něj neexistují žádné důkazy o nezákonném sledování a každou žádost o operativní sledování konkrétních osob předtím schválily polské soudy.
Jak ale v minulosti zjistil liberální deník Gazeta Wyborcza, soudci tehdy nevěděli, že má jít o sledování programem Pegasus. Vláda se jinak k celému vyšetřování vyjadřovat nechce.
Prokázaná sledování
Většina pro polskou opozici? Právo a spravedlnost podle průzkumu ztrácí šance na složení vlády
Číst článek
Předběžná zpráva například popisuje případ senátora Krzysztofa Brejzy, který byl sledovaný v době, kdy působil před parlamentními volbami jako šéf štábu opoziční občanské koalice. Sledovaný byl pod záminkou probíhajícího řízení proti jeho otci, starostovi města Inowroclaw Ryszardu Brejzovi.
Přes Pegasus získané informace byly potom použité v kampani vládní stranou Právo a spravedlnost, kdy obsah jeho telefonu provládní televize TVP ve zmanipulované podobě použila jako důkaz o jeho zapojení do aféry Inowroclaw. To se týkalo financování občanské platformy na základě údajných falešných faktur, obvinění potom bylo stažené.
Telefon Krzysztofa Brejzy byl napadený nejméně třiatřicetkrát. Na základě této kauzy potom Izrael odebral Polsku licenci na používání programu, který byl původně vyvinutý jako bezpečnostní spyware proti lidem podezřelým ze zapojení do terorismu nebo organizovaného zločinu.
Případů však bylo dohromady mnohem víc. Kanadská nezávislá výzkumná skupina zabývající se digitální špionáží Citizen Lab nebo deník Gazeta Wyborcza už v lednu odkryli více než pět sledovaných lidí. Je mezi nimi například Brejzův otec, šéfka Brejzovy parlamentní kanceláře i lidé zapojení do vyšetřování privatizace chemického závodu Ciech.
