Slovenské pečovatelky jsou v Rakousku spokojené, není to ale práce bez rizika
Rakouští důchodci by to ve stáří neměli lehké, kdyby nebylo pečovatelek ze Slovenska. Tahle symbióza trvá už řadu let. Tisíce Slovenek si jezdí do rakouských rodin vydělat skutečně ‚evropské peníze‘. Naopak pro Rakušany jsou pečovatelky ze Slovenska pořád ještě levnou, a přitom kvalifikovanou pomocí. Není to ale práce bez rizika. Některé zprostředkovatelské agentury dělají z pečovatelek bezmála novodobé otrokyně.
„Já jsem pracovala v Komárně v nemocnici, protože jsem zdravotní sestra. Byla jsem staniční sestra a moje místo se rušilo,“ vzpomíná Mária Szenásiová. Neměla práci a chtěla to zkusit jinde. Dostala se tak přes hranice a do dobré rodiny. Zvykla si a Rakušané ji dobře přijali mezi sebe.
Podle nedávného průzkumu Slovenské akademie věd je ostatně s prací v Rakousku spokojených asi 80 procent pečovatelek. Ne každá Slovenka má ale s prací v Rakousku tak dobré zážitky.
Jak dlouholetá symbióza mezi Rakouskem a Slovenskem funguje, zjišťoval ve Vídni i na jižním Slovensku zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
„Neřekli mi, kam jdu, co budu dělat. Vystoupili jsme z auta a řidič říká: Nelekněte se, když pacient umře,“ vzpomíná další pečovatelka z Komárna Alena Békeová, jak se poprvé nechala zlákat zprostředkovatelskou agenturou. Nikdo jí nic nevysvětlil a hodili ji takříkajíc do hluboké vody.
„S pacientem se komunikovat nedalo, měl rakovinu už v posledním stádiu. První člověk, kterého jsem potkala, byl kněz, dvakrát tam byl doktor a po týdnu mi zemřel pacient. V životě jsem takovou práci nedělala.“
Po téhle zkušenosti se paní Békeová postupně rozhodla radit slovenským kolegyním, které přicházely do Rakouska, na co si mají dávat pozor, a jak by měla vypadat jejich pracovní smlouva, aby se kvůli nevědomému zanedbání povinností pečovatelky nedostaly dokonce do vězení.
Klíčová je komunikace
„Slovenky mají na rakouském pracovním trhu ze zahraničních pečovatelek jednoznačně největší podíl. Pak jsou to Maďarky, Češky a s velkým odstupem Rumunky a Bulharky. I těch ale rychle přibývá,“ uvádí Peter Kollman z poradenské kanceláře ve Vídni, pro kterou pracuje paní Békeová, a pokračuje:
„Některé slovenské pečovatelky bohužel mívají problém s komunikací. Ne proto, že by nebyly kompetentní, ale prostě proto, že neovládají němčinu na dostatečné úrovni. Jazyk sice není vždycky to nejdůležitější. Klíčová je i lidská schopnost soužití pečovatelky s klientem, pak už není nutné umět perfektně německy.“
„Zároveň by ale zájemkyně o práci v Rakousku měly myslet na to, že od úrovně jazyka se odvíjí i jejich schopnost vyjednat si lepší pracovní podmínky a samozřejmě i vyšší plat,“ uzavírá.
V Rakousku momentálně pracuje podle Slovenské akademie věd asi 16 tisíc pečovatelek a pečovatelů ze Slovenska. Není to zdaleka konečné číslo. Populace stárne a o pečovatelské služby bude v Rakousku stále větší zájem.
Pečovatelky z Česka, Slovenska i Rumunska by se ale měly nejdříve obrátit na některou poradenskou kancelář, která je provede pracovně právním labyrintem, aby se jim vysněná práce s výplatou v eurech nezměnila v peklo.
